1 Corinthians 13

Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)

← Chapter 12 Jump to: Chapter 14 →

1Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, kdybych však lásky neměl, byl bych jen jako zvučící měď a jako znějící zvonec.

2A kdybych měl (dar) prorokování a znal všechna tajemství a měl i poznání o všem a kdybych měl všechnu víru, že bych hory přenášel, kdybych však lásky neměl, ničím bych nebyl.

3A kdyby rozdal [chudým na živobytí] veškerý svůj statek a vydal své tělo k spálení, kdybych však lásky neměl, nic by mi to neprospělo.

4Láska je shovívavá a dobrotivá, láska nezávidí, nechlubí se a nevyvyšuje se,

5není ctižádostivá, nehledá svůj prospěch, neroztrpčuje se, nepřemýšlí o zlém,

6neraduje se z bezpráví, nýbrž se raduje s pravdou;

7všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno přetrpí.

8Láska nikdy nepomíjí; ať již (jest u někoho dar) prorokování, zanikne, ať již (dar) jazyků, přestane, ať již (dar) poznání, zanikne.

9Neboť částečně (jen) poznáváme a částečně prorokujeme.

10Když však přijde to, co je dokonalé, zanikne to, co je částečné.

11Když jsem byl dítětem, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když však jsem se stal mužem, odložil jsem, co bylo dětské.

12Nyní vidíme jako v zrcadle, mlhavě, ale v budoucnu tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, v budoucnu však budu poznávati tak, jak jsem sám poznán.

13Nyní zůstávají: víra, naděje, láska, tyto tři; ale největší z nich je láska.

← Chapter 12 Jump to: Chapter 14 →