2 Peter 2

Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →

1Jako byli v lidu (izraelském) i nepraví proroci, tak budou i mezi vámi nepraví učitelé. Ti uvedou záhubné sekty, a popírajíce i toho Pána, jenž je vykoupil, uvalí na sebe rychlou záhubu.

2A mnozí budou napodobovati jejich prostopášný život; a kvůli nim bude tupeno učení pravdy.

3V (své) lakotě pak budou těžiti z vás svými podvodnými řečmi. Již dlouho je pro ně připraven soud a jejich záhuba nedřímá.

4Vždyť Bůh neušetřil padlých andělů, nýbrž svrhl je do pekla a vydal [k mučení] temným propastem, aby byli drženi k soudu.

5Také světa na počátku neušetřil, nýbrž (jen) Noema, hlasatele spravedlnosti, zachoval se sedmi, když uvedl potopu na svět bezbožníků.

6Též města Sodomu a Gomoru obrátil v popel a odsoudil ke zkáze a postavil je jako (výstražný) příklad bezbožníkům v budoucnu.

7Spravedlivého Lota, který těžce snášel bezuzdný život nešlechetníků, vysvobodil.

8On totiž při tom, co viděl a slyšel, byl spravedlivý, třebas bydlil mezi těmi, kdož den co den trápili jeho spravedlivou duši (svými) nešlechetnými skutky.

9Avšak Pán umí zbožné zachraňovati z pokušení a nespravedlivé uchovávati ke dni soudu k potrestání,

10zvláště však ty, kdož hoví nečistým tělesným žádostem a pohrdají Pánem. Ti samolibí opovážlivci se nebojí tupiti mocnosti,

11a přece andělé, ač jsou silou i mocí větší, nepronášejí proti nim u Pána potupný soud.

12Tito však jako nerozumná zvířata – určená svou přirozeností k tomu, aby byla chytána a zabíjena – tupí to, co neznají;

13také zahynou jako ona a (tak) dostanou odplatu nepravosti. Hýření, jež den skýtá, pokládají za rozkoš; jsou poskvrnění a ohavní. Hýří ze svých podvodů, jestliže hodují s vámi.

14Oči mají plné cizoložných žádostí a nenasytné hříchu. Lákají k sobě neutvrzené duše. Srdce mají vycvičené v lakotě; jsou propadlí kletbě.

15Opustili správnou cestu a zbloudili; dali se na cestu Balaama, syna Bosorova. Ten si zamiloval nespravedlivou mzdu,

16avšak dostalo se mu pokárání pro jeho přečin; němý soumar promluvil lidským hlasem a zabránil pošetilosti prorokově.

17Jsou to studnice bez vody, mraky hnané vichřicí; na ně čeká mrákota temnoty.

18Neboť vedou naduté a jalové řeči, lákají svými tělesnými žádostmi a rozmařilostí ty, kdož teprve unikli (lidem) žijícím v bludu.

19Slibují jim svobodu, a sami jsou otroky zkázy. Neboť kým je kdo přemožen, toho jest i otrokem.

20Jestliže se totiž ti, kdož unikli poskvrnění tohoto světa tím, že poznali Pána našeho a Spasitele, Ježíše Krista, dávají tímto poskvrněním zase zaplésti a přemoci, pak jsou jejich poslední věci horší než byly první.

21Lépe zajisté bylo by pro ně, kdyby nebyli poznali cestu spravedlnosti, než aby ji poznali, a přece se odvrátili od svatého příkazu, který jim byl sdělen.

22Na ně se hodí toto pravdivé přísloví: „Pes se vrátil k tomu, co zvrátil“ a „Vykoupané prase se (zase) válí v blátě“.

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →