Ephesians 5

Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)

← Chapter 4 Jump to: Chapter 6 →

1Následujte tedy Boha jako jeho milé dítky

2a žijte v lásce, jakož i Kristus miloval nás a vydal sebe samého za nás v oběť, a to v oběť krvavou, Bohu velmi příjemnou.

3Smilstvo a vůbec nečistota nebo lakota nebudiž mezi vámi ani jmenována, jak se sluší na věřící!

4Podobně ani nečestné jednání, prázdné tlachání nebo vtipkování; to se nesluší, nýbrž spíše díkůčinění.

5O tomto pak buďte dobře přesvědčeni, že žádný smilník nebo nemrava nebo lakomec – to jest modloslužebník – nemá podíl v království Kristově a Božím.

6Nikdo ať vás nesvádí marnými řečmi; neboť pro tyto věci přichází hněv Boží na neposlušné syny.

7Nemějte s nimi proto nic společného!

8Kdysi jste byli tmou, nyní však jste světlem v Pánu. Jako účastníci světla žijte!

9Neboť ovoce světla (se projevuje) ve všeliké dobrotě, spravedlnosti a v pravdě.

10Zkoumejte, co se líbí Bohu,

11a nezúčastňujte se na neužitečných skutcích temnoty, nýbrž spíše je kárejte!

12Neboť je hanebné i mluviti o tom, čeho se oni potají dopouštějí.

13Všechno, co se kárá, přichází světlem najevo; všecko pak, co je najevě, je světlo.

14Proto se praví: „Probuď se, ty spáči, a povstaň z mrtvých, a osvítí tě Kristus!“

15Dbejte tedy, [bratří,] jak byste žili pečlivě, ne jako nemoudří, nýbrž jakou moudří!

16A využitkujte času, neboť dni jsou zlé!

17Proto nebuďte nerozumní, nýbrž se snažte poznávati, co je vůle Boží!

18A neopíjejte se vínem – je v tom prostopášnost – nýbrž naplňujte se Duchem [svatým]!

19Mluvte k sobě navzájem slovy žalmů, chvalozpěvy a duchovními písněmi!

20V svém srdci zpívejte Pánu a velebte ho, děkujíce vždy za všechno Bohu Otci ve jménu Pána našeho Ježíše Krista!

21Poddáni buďte v bázni Kristově jedni druhým!

22Ženy buďtež poddány svým mužům jako Pánu,

23neboť muž je hlava ženy, jako hlava Církve je Kristus, Spasitel svého (duchovního) těla.

24A jako Církev je poddána Kristu, tak i ženy (buďtež poddány) svým mužům ve všem!

25Muži, milujte své manželky, jak i Kristus miloval Církev a vydal sebe samého v oběť za ni,

26aby ji posvětil, když ji očistil křtem vody v slově [života].

27Tak chtěl sám sobě připraviti Církev slavnou, bez poskvrny, bez vrásek nebo něčeho podobného, aby byla svatá a bezúhonná.

28Tak i muži mají milovati své manželky jako své tělo. Kdo miluje svou manželku, sama sebe miluje.

29Nikdo zajisté nikdy neměl v nenávisti své tělo, nýbrž živí je a přeje mu, jakož (činí) i Kristus své Církvi,

30poněvadž jsme údy jeho těla, [z jeho masa a z jeho kostí].

31„Proto opustí člověk otce svého i matku svou a přidrží se své manželky; a ti dva budou jedním tělem.“

32Toto tajemství je veliké, to však já pravím se zřetelem ke Kristu a k Církví.

33Avšak i vy milujte jeden každý svou manželku tak jako sebe samého! Manželka však ať má úctu k svému muži!

← Chapter 4 Jump to: Chapter 6 →