Romans 1

Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)

Jump to: Chapter 2 →

1Pavel, služebník Ježíše Krista, povolaný za apoštola a vyvolený ke kázání evangelia Božího,

2které (Bůh) zaslíbil svými proroky v Písmech svatých -

3(evangelia) o jeho Synu, jenž podle těla pochází z potomstva Davidova,

4podle božské přirozenosti se však prokázal svým zmrtvýchvstáním jako přemocný Syn Boží,

5(evangelia) o Ježíši Kristu, Pánu našem, od něhož jsme dostali milost apoštolského úřadu, abychom ke cti jeho jména přivedli k poslušnému (přijetí) víry všechny národy,

6mezi nimiž jste i vy, jsouce povoláni Ježíšem Kristem -

7všem miláčkům Božím, povolaným křesťanům v Římě: Milost vám a pokoj od Boha, Otce našeho, a od Pána Ježíše Krista!

8Nejprve děkuji svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, že se víra vaše šíří po celém světě.

9Svědkem zajisté je mi Bůh – jemuž (celým) svým duchem sloužím, hlásaje evangelium o jeho Synu – jak na vás neustále vzpomínám a

10vždycky při svých modlitbách prosím, aby se mi již konečně někdy podařilo po vůli Boží přijíti k vám.

11Neboť toužím vás spatřit, abych vám udělil něco z duchovní milosti k vašemu utvrzení,

12to jest, abych se spolu povzbudil mezi vámi společnou vírou, vaší i svou.

13Nechci však, bratří, abyste nevěděli, že jsem si několikráte umínil přijíti k vám – ale bylo mi v tom až dosud zabráněno – abych měl nějaký užitek také mezi vámi jako mezi ostatními národy.

14Jsem dlužníkem Řeků i Neřeků, moudrých i nemoudrých.

15Proto, co na mně jest, jsem ochoten také vám v Římě kázati evangelium.

16Vždyť se nestydím za evangelium. Je to totiž moc Boží k spáse pro každého, kdo věří, předně pro žida, pak i pro pohana.

17Neboť v něm se zjevuje ospravedlnění skrze Boha z víry k víře, jak je psáno: „Spravedlivý žije z víry.“

18Zjevně se totiž ukazuje s nebe hněv Boží na každou bezbožnost a nespravedlnost těch lidí, kteří svou nespravedlností potlačují pravdu [Boží].

19Neboť co jest o Bohu známo, to je jim zjevné, poněvadž Bůh jim to zjevil.

20Vždyť neviditelné jeho vlastnosti lze od stvoření světa viděti a poznati ze stvořených věcí – a to i jeho věčnou moc i (jeho) božství – takže nemají omluvy.

21Neboť ač poznali Boha, neoslavili ho jako Boha, ani mu nevzdali díky, ale upadli do pošetilých myšlenek a jejich nerozumná mysl se zatemnila.

22Pravili (o sobě), že jsou moudří, a stali se pošetilci.

23Zaměnili totiž slávu neporušitelného Boha za zobrazené podoby: porušitelného člověka, ptactva, čtvernožců a plazů.

24Proto vydal je Bůh v žádostech jejich srdce nečistotě, takže hanobili svá těla na sobě samých. –

25Zaměnili totiž pravdu Boží za lež a ctili i klaněli se tvorům místo Tvůrci, jenž má býti veleben na věky. Amen. –

26Proto vydal je Bůh hanebným náruživostem. Vždyť jejich ženy zaměnily přirozené obcování za protipřirozené.

27Podobně i muži zanechali přirozeného obcování se ženami a zahořeli v svých touhách k sobě navzájem a hanebné činy páchali muži s muži a docházeli na sobě samých zasloužené odplaty za své poblouzení.

28Poněvadž si nevážili toho, aby měli poznání Boha, vydal je Bůh v nesprávné smýšlení, takže činili, co se nesluší.

29Jsou totiž plni všeliké nepravosti, nešlechetnosti, [smilstva,] lakoty, špatnosti; plni závisti, vraždy, sváru, lsti a podlosti.

30Pomlouvají, na cti utrhají, nenávidí Boha, posmívají se, jsou pyšní, domýšliví, vynalézaví zlých věcí, rodičů neposlušní,

31pošetilí, věrolomní, bezcitní, [nesmířliví,] nemilosrdní.

32Ačkoliv sice poznali spravedlivé ustanovení Boží, že pachatelé takových věcí hodni jsou smrti, nejen že je páší, nýbrž i souhlasí s těmi, kdož je páší.

Jump to: Chapter 2 →