bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
/
Hebrews 6
Hebrews 6
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 7 →
1
Nechme proto začátečnickou nauku o Kristu a povznesme se k dokonalosti, a neklaďme znovu základy o obrácení se od mrtvých skutků a o víře v Boha,
2
o učení o křtech, o vkládání rukou, o vzkříšení mrtvých a věčném soudu.
3
A to učiníme, jestliže dopřeje Bůh.
4
Je ovšem nemožné ty lidi, kteří byli jednou osvíceni, okusili nebeského daru a stali se účastni Ducha svatého,
5
okusili dobroty Božího slova i moci onoho světa,
6
a odpadli, znovu obnovit k pokání, protože si znovu křižují Božího Syna a v posměch (ho) uvádějí.
7
Neboť země, která pije déšť často na ni přicházející a plodí byliny vhodné těm, kdo ji také obdělávají, dostává od Boha požehnání;
8
ale vydávali trní a hloží, je zavržená a blízká prokletí a končí vypálením.
9
Ale u vás, milovaní, jsme jisti lepšími věcmi a sloužícími spáse, přesto, že tak mluvíme.
10
Vždyť Bůh není nespravedlivý, že by mohl zapomenout na vaše dílo a lásku, kterou jste ukázali v jeho jménu tím, že jste sloužili a sloužíte svatým.
11
Přejeme si však, aby každý z vás ukazoval stejnou horlivost pro naplnění naděje až do konce,
12
abyste se nestali lhostejnými, nýbrž následovali ty, kterým se pro víru; a trpělivost dostává dědictvím zaslíbení.
13
Když totiž Bůh sliboval Abrahamovi a neměl nikoho vyššího, při kterém by mohl přísahat, přísahal sám při sobě
14
slovy: Jistě tě zahrnu požehnáním a hojně tě rozmnožím.
15
A tak dosáhl zaslíbení v trpělivém očekávání.
16
Lidé přece přísahají při tom, kdo je vyšší, a přísahou dotvrzují konec každého sporu.
17
I Bůh, když chtěl dědicům zaslíbení zvláště ukázati, že jeho rozhodnutí je nezměnitelné, zavázal se přísahou,
18
abychom skrze dvě nezměnitelné věci, v kterých Bůh nemůže lháti, měli mocnou pohnutku my, kteří jsme se utekli k tomu, abychom se uchopili předložené (nám) naděje.
19
A v ní má duše jako bezpečnou a pevnou kotvu, neboť proniká až do vnitřku za oponu,
20
kam jako předchůdce pro nás vstoupil Ježíš, když se stal veleknězem podle řádu Melchisedechova na věky.
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 7 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13