2 Corinthians 3

Czech Kralichka 1998

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →

1Začínáme zase doporučovat sami sebe? Cožpak potřebujeme, jako někteří, doporučující listy k vám nebo od vás?

2Vy jste náš list zapsaný v našich srdcích, [list,] který znají a čtou všichni lidé.

3Je [přece] zjevné, že jste list Kristův zhotovený naší službou, napsaný ne inkoustem, ale Duchem živého Boha, ne na kamenných deskách, ale na masitých deskách srdce.

4A takovouto důvěru máme skrze Krista k Bohu:

5Ne že jsme sami o sobě způsobilí, abychom si něco mysleli sami o sobě, ale naše způsobilost [je] z Boha,

6který nás také učinil způsobilými služebníky nové smlouvy, ne litery, ale Ducha; neboť litera zabíjí, ale Duch obživuje.

7Jestliže pak služba smrti, literami vyrytá do kamenů, byla slavná, takže synové Izraele nemohli pohledět do Mojžíšovy tváře kvůli slávě jeho obličeje, která byla pomíjející,

8jak by tím spíše neměla být slavná služba Ducha?

9Jestliže totiž služba odsouzení [měla] slávu, služba spravedlnosti se ve slávě rozhojňuje mnohem více!

10Vždyť vzhledem k té nesmírné slávě ani to, co bylo oslaveno, v tomto ohledu oslaveno není.

11Jestliže totiž to pomíjející [přišlo] skrze slávu, mnohem spíše [je] ve slávě to, co zůstává.

12Jelikož tedy máme takovouto naději, mluvíme tak otevřeně,

13a ne jako Mojžíš, [který] kladl na svou tvář roušku, aby synové Izraele nehleděli k cíli toho, co mělo pominout.

14Jejich mysli se však zatvrdily. Až do dnešního dne totiž zůstává při čtení Staré smlouvy tatáž rouška neodkrytá, neboť se odnímá [jen] v Kristu.

15Když tedy bývá čten Mojžíš, na jejich srdci leží až do dnešního dne rouška.

16Jakmile se však [člověk] obrátí k Pánu, je ta rouška odstraněna.

17Ten Pán je Duch, a kde [je] Pánův Duch, tam [je] svoboda.

18My všichni se pak s odkrytou tváří zhlížíme v Pánově slávě jako v zrcadle a jsme proměňováni v tentýž obraz, od slávy k slávě, jako od Pánova Ducha.

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →