Galatians 3

Czech Kralichka 1998

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →

1Ó, nemoudří Galatští! Kdo vás zmámil, abyste nedůvěřovali pravdě? [Vás,] před jejichž očima byl Ježíš Kristus vylíčen [jako] ukřižovaný mezi vámi!

2Chtěl bych se od vás dozvědět jen toto: Přijali jste Ducha na základě skutků Zákona, anebo na základě slyšení víry?

3Jste [vskutku] tak nemoudří? Když jste začali Duchem, dokončujete nyní tělem?

4Vytrpěli jste [toho] tolik nadarmo? (Jestliže [to] ovšem [bylo] nadarmo.)

5Ten, který vám uděluje Ducha a působí mezi vámi zázraky, [to] tedy [dělá] na základě skutků Zákona, anebo na základě slyšení víry?

6[Pamatujte,] jak Abraham" uvěřil Bohu a bylo mu [to] počteno za spravedlnost."

7Vězte tedy, že ti, kteří [jsou] z víry, ti jsou synové Abrahamovi.

8A Písmo, které předvídalo, že Bůh ospravedlňuje pohany z víry, předpovědělo Abrahamovi: "V tobě budou požehnány všechny národy."

9A tak ti, kteří [jsou] z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.

10Všichni, kdo jsou ze skutků Zákona, jsou totiž pod prokletím, neboť je napsáno: "Proklet [je] každý, kdo nezůstává ve všem, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil."

11[To,] že Zákonem není před Bohem nikdo ospravedlňován, je zřejmé, neboť" Spravedlivý bude žít z víry."

12Zákon však není z víry, ale: "Člověk, který činí tyto věci, bude jimi živ."

13Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (neboť je napsáno: "Proklet [je] každý, kdo visí na dřevě") ,

14aby Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.

15Bratři, mluvím po lidsku: Vždyť ani lidskou smlouvu nikdo neruší ani [k ní] nic nepřidává, když [již] nabyla právoplatnosti.

16Abrahamovi a jeho semeni pak byla dána zaslíbení. [Písmo] neříká: "a semenům", jako [by mluvilo] o mnohých, ale: "a tvému semeni" jako o jednom, jímž je Kristus.

17Říkám tedy toto: Smlouvu, předem schválenou Bohem vůči Kristu, nemůže Zákon, který byl zaveden po čtyřech stech třiceti letech, zrušit, aby obrátil zaslíbení vniveč.

18Jestliže [je] totiž dědictví ze Zákona, pak již není ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení.

19K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišlo to símě, jemuž bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly, rukou prostředníka

20a prostředník není [prostředníkem] jednoho, Bůh je však jeden.

21[Je] tedy Zákon proti Božím zaslíbením? V žádném případě! Vždyť kdyby byl dán Zákon, který by mohl obživit, pak by opravdu spravedlnost byla ze Zákona.

22Písmo ale zavřelo všechny pod hřích, aby zaslíbení z víry Ježíše Krista mohlo být dáno těm, kdo věří.

23Než však přišla víra, byli jsme střeženi pod Zákonem, zavřeni k té víře, která měla být zjevena,

24takže Zákon byl naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.

25Ale když přišla víra, nejsme již pod vychovatelem.

26Skrze víru jste všichni Božími syny v Kristu Ježíši.

27Všichni, kteří jste pokřtěni do Krista, jste přece oblékli Krista.

28Není [už] Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

29A jestliže [jste] Kristovi, pak jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →