Hebrews 6

Czech Kralichka 1998

← Chapter 5 Jump to: Chapter 7 →

1Proto zanechme řeči o Kristových počátečních věcech a směřujme k dokonalosti. Nepokládejme znovu základ [y] pokání z mrtvých skutků a víry v Boha,

2učení o křtech, vkládání rukou, vzkříšení z mrtvých a [o] věčném soudu.

3(A to uděláme, jestliže Bůh dovolí.)

4Neboť pro ty, kdo byli jednou osvíceni, okusili ten nebeský dar, stali se účastníky Ducha Svatého

5a okusili dobré Boží slovo i zázraky budoucího věku,

6[je] nemožné, aby když odpadnou, byli znovu obnoveni k pokání, poněvadž by pro sebe znovu křižovali Božího Syna a vystavovali [ho] potupě.

7Vždyť země, která pije déšť, jenž na ni často přichází, a plodí rostlinu užitečnou pro ty, kdo ji obdělávají, dochází požehnání od Boha;

8ale ta, která vydává trní a bodláčí, je zavržená a blízká prokletí a její konec [je] spálení.

9Ohledně vás, milovaní, však máme jistotu o lepších věcech, totiž o těch, jež náležejí ke spasení, přestože takto mluvíme.

10Vždyť Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na vaše dílo a na pracovitou lásku, kterou jste prokazovali vůči jeho jménu tím, že jste sloužili a [dosud] sloužíte svatým.

11Toužíme pak, aby každý z vás až do konce projevoval tutéž píli vzhledem k plné jistotě naděje,

12abyste nebyli líní, ale následovali příklad těch, kdo se skrze víru a trpělivost stali dědici zaslíbení.

13Když totiž Bůh dával zaslíbení Abrahamovi, neměl, při kom větším by přísahal, a tak přísahal sám při sobě:

14"Jistě ti velmi požehnám a velice tě rozmnožím."

15A tak, protože byl trpělivý, dosáhl zaslíbení.

16Lidé přece přísahají při [někom] větším a přísaha [je] pro ně potvrzením, které končí každý spor.

17Bůh tedy chtěl dědicům zaslíbení ukázat nezvratnost své vůle [ještě] přesvědčivěji, a tak [je] potvrdil přísahou,

18abychom díky [těm] dvěma nezvratným věcem (v nichž [je] nemožné, aby Bůh lhal) měli pevné potěšení my, kdo jsme se utekli k uchopení předkládané naděje.

19Tuto [naději] máme jako kotvu duše, bezpečnou a pevnou a vcházející [až] dovnitř za oponu,

20kam za nás vstoupil [náš] předchůdce Ježíš, jenž se na věky stal nejvyšším knězem podle Melchisedechova řádu.

← Chapter 5 Jump to: Chapter 7 →