John 3

Czech Kralichka 1998

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →

1Mezi farizeji pak byl člověk jménem Nikodém, židovský hodnostář.

2Ten přišel k Ježíši v noci a řekl mu: "Rabbi, víme, že jsi přišel [jako] učitel od Boha, neboť nikdo nemůže dělat znamení, která děláš ty, není-li Bůh s ním."

3Ježíš mu odpověděl a řekl: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království."

4Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když je starý? Může snad vejít podruhé do lůna své matky a narodit se?"

5Ježíš odpověděl: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.

6Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch.

7Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit.

8Vítr vane, kam chce a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je [to s] každým, kdo se narodil z Ducha."

9Nikodém mu odpověděl a řekl: "Jak se ty věci mohou stát?"

10Ježíš mu odpověděl: "Ty jsi učitel Izraele a nevíš to?

11Amen, amen, říkám ti, že mluvíme [o tom], co známe, a svědčíme [o tom], co jsme viděli, ale naše svědectví nepřijímáte.

12Jestliže nevěříte, když jsem vám říkal pozemské věci, jak uvěříte, budu-li vám říkat nebeské?"

13"Nikdo nevystoupil do nebe, jen ten, kdo sestoupil z nebe, Syn člověka, který je v nebi.

14A jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, tak musí být vyzdvižen Syn člověka,

15aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život.

16Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život.

17Bůh totiž neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.

18Kdo v něj věří, není souzen, ale kdo nevěří, je již odsouzen; neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.

19A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více oblíbili tmu nežli světlo, protože jejich skutky byly zlé.

20Každý, kdo koná zlo, totiž nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.

21Ale kdo koná pravdu, přichází ke světlu, aby jeho skutky byly zjeveny, že jsou vykonány v Bohu."

22Potom Ježíš přišel se svými učedníky do judské země a tam s nimi pobýval a křtil.

23Jan pak také křtil v Ainonu, blízko Sálimu, neboť tam bylo mnoho vody. A [lidé] přicházeli a byli křtěni.

24(Jan totiž ještě nebyl vsazen do žaláře.)

25Tehdy mezi [některými] z Janových učedníků a Židy vyvstala otázka o očišťování.

26Přišli tedy k Janovi a řekli mu: "Rabbi, ten, který byl s tebou za Jordánem, o kterém jsi ty vydal svědectví, pohleď, on křtí a všichni přicházejí k němu!"

27Jan odpověděl: "Člověk nemůže přijmout nic, není-li mu [to] dáno z nebe.

28Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Kristus, ale jsem poslán před ním.

29Kdo má nevěstu, je ženich, ale přítel ženicha, který stojí a slyší ho, se z ženichova hlasu velmi raduje. Tato má radost se tedy naplnila.

30On musí růst a já se menšit.

31Kdo přichází shůry, je nade všechny; kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemské [věci]. Ten, který přišel z nebe, je nade všechny.

32Svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.

33Kdo přijímá jeho svědectví, zpečetil [to], že Bůh je pravdomluvný.

34[Ten], kterého Bůh poslal, mluví Boží slova, neboť Bůh dává Ducha bez omezení.

35Otec miluje Syna a všechno dal do jeho rukou.

36Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo ale Synu nevěří, nespatří život a zůstává na něm Boží hněv."

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →