Matthew 25

Czech Kralichka 1998

← Chapter 24 Jump to: Chapter 26 →

1"Tehdy bude nebeské království podobné deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi.

2Pět z nich bylo rozumných a pět pošetilých.

3Když ty pošetilé braly své lampy, nevzaly si s sebou olej.

4Ty rozumné si však se svými lampami vzaly [také] olej v nádobkách.

5Když pak ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usínat.

6A o půlnoci nastal křik: 'Hle, ženich přichází! Vyjděte mu vstříc!'

7Všechny panny tedy vstaly a připravily si své lampy.

8Pošetilé pak řekly těm rozumným: 'Dejte nám ze svého oleje, protože naše lampy hasnou.'

9Ty rozumné jim ale odpověděly: 'Nebude ho dost pro nás i pro vás. Raději jděte k prodavačům a kupte si.'

10A když odešly kupovat [olej], přišel ženich a ty, které byly připravené, s ním vešly na svatbu. A dveře byly zavřeny.

11Potom ale přišly také ty zbývající panny a říkaly: 'Pane, pane, otevři nám!'

12Ale on jim odpověděl: 'Amen, říkám vám, [že] vás neznám.'

13Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu, ve kterou přijde Syn člověka."

14" [Je to] totiž jako když člověk při odchodu na cestu zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek.

15Jednomu dal pět hřiven, jinému dvě a jinému jednu, každému podle jeho schopností, a odešel na cestu.

16Ten, který dostal pět hřiven, ihned šel, nechal je vydělávat a získal jiných pět hřiven.

17Stejně tak i ten, který [dostal] dvě, získal jiné dvě.

18Ale ten, který dostal jednu, odešel, zakopal [ji] v zemi a [tak] skryl peníze svého pána.

19Potom po dlouhé době pán těch služebníků přišel a počítal s nimi účty.

20Když přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl pět dalších hřiven a řekl: 'Pane, dal jsi mi pět hřiven a podívej se, získal jsem pět dalších.'

21Jeho pán mu tedy řekl: 'Výborně, [můj] dobrý a věrný služebníku. Byl jsi věrný nad málem, [proto] tě ustanovím nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.'

22Potom přistoupil ten, který dostal dvě hřivny a řekl: 'Pane, dal jsi mi dvě hřivny a podívej se, získal jsem další dvě.'

23Jeho pán mu řekl: 'Výborně, [můj] dobrý a věrný služebníku. Byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.'

24Potom přistoupil i ten, který dostal jednu hřivnu a řekl: 'Pane, věděl jsem, že jsi přísný člověk, že sklízíš, kde jsi nezasel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.

25A tak jsem odešel a skryl tvou hřivnu v zemi, protože jsem se bál. Pohleď, [zde] máš, co je tvoje.'

26Jeho pán mu však odpověděl: ' [Ty] zlý a líný služebníku! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal!

27Měl jsi tedy dát mé peníze směnárníkům a já bych, až přijdu, vzal, co mi patří [i] s úrokem.

28Vezměte mu tedy tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven.

29Každému, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

30A toho neužitečného služebníka vyhoďte do té zevnější tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.' "

31"Když pak přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni svatí andělé, tehdy se posadí na trůnu své slávy.

32Všechny národy budou shromážděny před ním a on je oddělí jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.

33Ovce postaví po své pravici, ale kozly po levici.

34Potom král řekne těm po své pravici: 'Pojďte vy, kdo jste požehnaní od mého Otce, přijměte za své dědictví to království, které je pro vás připraveno od založení světa.

35Neboť jsem hladověl a [vy] jste mi dali najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě.

36[Byl jsem] nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.'

37Tehdy mu ti spravedliví odpoví: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového a nakrmili [tě], anebo žíznivého a dali jsme [ti] napít?

38Kdy jsme tě viděli jako cizince a přijali [tě], anebo nahého a oblékli [tě]?

39Kdy jsme tě viděli nemocného anebo v žaláři a přišli jsme k tobě?'

40A král jim odpoví: 'Amen, říkám vám, [že] cokoli jste udělali nejmenšímu z těchto mých bratrů, to jste udělali mně.'

41Potom řekne také těm po levici: 'Jděte ode mě, vy proklatí, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly,

42protože jsem hladověl a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň a nedali jste mi napít.

43Byl jsem cizincem a nepřijali jste mě, nahý a neoblékli jste mě, [byl jsem] nemocný a ve vězení a [vy] jste mě nenavštívili.'

44Tehdy mu odpovědí i oni a řeknou: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizince nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení a neposloužili jsme ti?'

45Tehdy jim odpoví: 'Amen, říkám vám, [že] cokoli jste neudělali nejmenšímu z těchto, to jste neudělali mně!'

46A [tak] tito půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života."

← Chapter 24 Jump to: Chapter 26 →