Philippians 1

Czech Kralichka 1998

Jump to: Chapter 2 →

1Pavel a Timoteus, služebníci Ježíše Krista, všem svatým v Kristu Ježíši, kteří jsou ve Filipech, s biskupy a diakony:

2Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a [od] Pána Ježíše Krista.

3Pokaždé, když si na vás vzpomenu, děkuji svému Bohu

4(neboť za vás všechny při každé své modlitbě stále s radostí prosím)

5za vaši účast na evangeliu od prvního dne až doposud.

6Jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, [je také] do dne Ježíše Krista dokončí.

7Je přece správné, abych o vás všech takto smýšlel, protože vás mám v srdci: vy všichni jste spoluúčastníci mé milosti, jak v mém vězení, tak v obraně a potvrzování evangelia.

8Bůh je mi svědkem, jak po vás všech toužím s láskou Ježíše Krista.

9A modlím se za to, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala v poznání a [ve] vší vnímavosti,

10tak abyste rozeznávali důležité věci [od nedůležitých], abyste byli upřímní a bezúhonní až do Kristova dne

11a byli naplněni ovocem spravedlnosti, které [nesete] skrze Ježíše Krista ke slávě a chvále Boží.

12Chtěl bych však, bratři, abyste věděli, že to, co mě [potkalo], přispělo spíše k prospěchu evangelia,

13takže celé císařské gardě i všem ostatním je známo, [že] mé vězení [je] pro Krista,

14a mnozí bratři v Pánu se spolehli na mé vězení a mají mnohem větší smělost mluvit slovo beze strachu.

15Někteří sice kážou Krista ze závisti a nevraživosti, jiní však z dobré vůle.

16Jedni hlásají Krista ze ctižádosti, neupřímně a mají za to, že [mi] k mému vězení přidají soužení;

17druzí však z lásky, neboť vědí, že jsem postaven k obraně evangelia.

18[Ale] co na tom! Aspoň se jakýmkoli způsobem, ať už naoko nebo opravdově, káže Kristus. A z toho se raduji a budu radovat i [nadále].

19Vím totiž, že se mi to díky vaší modlitbě a přispění Ducha Ježíše Krista obrátí ve vysvobození,

20podle mého dychtivého očekávání a naděje, že v ničem nebudu zahanben, ale [že] ve vší smělosti bude jako vždy [tak] i nyní Kristus veleben na mém těle, ať už skrze život nebo skrze smrt.

21Neboť žít- [to je] pro mne Kristus a umřít- [to je] zisk.

22Jestliže však pro mne život v těle [znamená] plodnou práci, pak nevím, co si vybrat,

23neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít a být s Kristem, [což je] zdaleka nejlepší;

24ale zůstat v tomto těle je potřebnější kvůli vám.

25Na to tedy spoléhám a vím, že [tu ještě] pobudu a spolu s vámi všemi tu zůstanu k vašemu prospěchu a radosti víry,

26aby se vaše chlubení mnou rozhojnilo v Kristu Ježíši skrze můj opětovný příchod k vám.

27Jenom veďte život důstojný Kristova evangelia, abych ať už přijdu a uvidím vás, anebo když budu vzdálen, slyšel o vás, že stojíte v jednom duchu, [že] s jednou myslí společně bojujete ve víře evangelia

28a v ničem se nelekáte protivníků. To je jim jistým znamením zkázy, ale vám záchrany, a to od Boha.

29Neboť vám bylo pro Krista darováno, abyste v něj nejen věřili, ale také pro něho trpěli,

30když podstupujete tentýž zápas, který jste při mně viděli a [i] nyní slyšíte, [že je] při mně.

Jump to: Chapter 2 →