Revelation 18

Czech Kralichka 1998

← Chapter 17 Jump to: Chapter 19 →

1Potom jsem spatřil jiného anděla, jak sestupuje z nebe: měl velikou moc a země byla ozářena jeho slávou.

2Ten vykřikl mocným hlasem: "Padla, padla ta veliká [říše] Babylón a stala se příbytkem démonů, vyhnanstvím každého nečistého ducha a vězením každého nečistého a ohavného ptáka!

3Neboť z vína jejího vášnivého smilstva pily všechny národy a králové země s ní smilnili a kupci země zbohatli ze síly jejího hýření."

4Tehdy jsem uslyšel jiný hlas z nebe, který říkal: "Vyjděte z ní, můj lide, abyste se neúčastnili jejích hříchů a abyste nedostali z jejích ran!

5Neboť její hříchy dosáhly až k nebi a Bůh se rozpomněl na její nepravosti.

6Odplaťte jí tak, jak ona odplácela vám, a dejte jí dvojnásob podle jejích skutků; do kalichu, který namíchala, jí namíchejte dvojnásob.

7Nakolik se chlubila a hýřila, tolik jí dejte muk a nářku. Neboť ve svém srdci říká: 'Sedím [jako] královna! Nejsem vdova a nářek nespatřím.'"

8Proto její rány přijdou v jednom dni: smrt, nářek a hlad; a bude spálena ohněm. Neboť Pán Bůh, který ji soudí, [je] silný.

9Králové země, kteří s ní smilnili a hýřili, ji budou oplakávat a budou nad ní kvílet, až uvidí dým jejího pálení.

10Pro hrůzu jejích muk zůstanou stát zdálky a budou říkat: "Běda, běda, ty veliké město Babylóne, ty mocné město, že tvé odsouzení přišlo v jedné hodině!"

11I kupci země nad ní budou plakat a truchlit, neboť už nikdo nekoupí jejich zboží:

12náklady zlata, stříbra, drahého kamení a perel; kmentu, purpuru, hedvábí a šarlatu; veškeré vonné dříví, všechno zboží [ze] slonoviny a všechno zboží z nejvzácnějšího dřeva, mědi, železa i mramoru;

13skořici, voňavky, mast i kadidlo; víno, olej, mouku i pšenici; dobytek, ovce, koně i vozy; a těla i duše lidí.

14"Sklizeň žádostivá tvé duši od tebe odešla, i všechno tučné a zářící od tebe odešlo a už je nikdy nenajdeš!"

15Obchodníci s těmito věcmi, kteří z ní zbohatli, se pro hrůzu z jejích muk zastaví zdaleka a budou plakat, truchlit

16a naříkat: "Běda, běda, veliké město, které jsi bylo oblečeno kmentem, purpurem a šarlatem a pokryto zlatem, drahým kamením a perlami, neboť v jediné hodině bylo zpustošeno tak veliké bohatství!"

17Každý kormidelník i veškeré množství těch, [kdo se plaví] na lodích, námořníci a všichni, kdo pracují na moři, zůstali stát zdaleka.

18A když viděli dým jejího pálení, začali křičet: "Které [bylo] podobné tomuto velikému městu?"

19Sypali si prach na hlavu a s pláčem a kvílením křičeli: "Běda, běda [pro] to veliké město, v němž všichni, kdo měli lodě na moři, zbohatli z jeho nákladnosti; neboť bylo zpustošeno v jediné hodině!"

20Vesel se nad ním, nebe i svatí apoštolové a proroci; neboť Bůh nad ním vynesl váš soud.

21Tehdy jeden silný anděl zvedl balvan veliký jako mlýnský kámen a hodil [ho] do moře se slovy: "Tak prudce bude svržen Babylón, to veliké město, a už nikdy nebude nalezen.

22Hlas hráčů na harfu, zpěváků, pištců a trubačů už v tobě nikdo neuslyší a žádný řemeslník kteréhokoli řemesla se v tobě už nenajde a zvuk mlýnského kamene se v tobě už nikdy neozve.

23Světlo lampy se v tobě už nikdy nerozsvítí a hlas ženicha a nevěsty už v tobě nikdo neuslyší, neboť tví kupci byli velmoži země a tvým čarodějnictvím byly svedeny k bludu všechny národy."

24V něm pak byla nalezena krev proroků a svatých i všech, kdo byli zavražděni na zemi.

← Chapter 17 Jump to: Chapter 19 →