bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
1 Kings 22
1 Kings 22
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
1
A po tři léta setrvávali tak, že mezi Arámem a mezi Isráélem nebylo války;
2
a v třetím roce se stalo, že ke králi Isráélovu sestoupil Jehóšáfát, král Júdův.
3
A král Isráélův řekl k svým služebníkům: Zda víte, že Rámóth-Gileád patří nám? A my jsme nečinni stran jeho vzetí z ruky krále Arámu.
4
A k Jehóšáfátovi řekl: Zda půjdeš se mnou do boje do Rámóth-Gileád u? A Jehóšáfát ke králi Isráélovu řekl: Takový budu já, jaký jsi ty, tak můj lid jako tvůj lid, tak moje koně jako tvoje koně.
5
A Jehóšáfát ke králi Isráélovu řekl: Vyžádej si, prosím, nejprve slovo Hospodinovo.
6
A král Isráélův shromáždil proroky, asi čtyři sta mužů, a řekl k nim: Zda mám jít do boje proti Rámóth-Gileádu? Či mám nechat tak? I řekli: Vystup a Pán je bude vy dávat v ruku krále.
7
A Jehóšáfát řekl: Zda tu není jiného proroka Hospodinova, a ť se můžeme dotázat skrze něho?
8
A král Isráélův k Jehóšáfátovi řekl: Ještě je jeden muž k dotázání Hospodina skrze něho, a le já ho nenávidím, neboť o mně neprorokuje dobré, nýbrž zlé, Míchájhú, syn Jimlův. A Jehóšáfát řekl: Nechť král tak nemluví.
9
Král Isráélův tedy zavolal na jednoho dvořana a řekl: Pospěš - Míchájhúa, syna Jimlova!
10
A král Isráélův a Jehóšáfát, král Júdův, seděli každý na svém trůně, oblečeni v roucha, na prostranství u vchod u do brány Šómrónu, a před jejich tváří prorokovali všichni proroci;
11
a Cidkijjá, syn Kenaanův, si zhotovil rohy ze železa a řekl: Takto řekl Hospodin: Těmito budeš Aráma trkat až do skoncování s nimi.
12
A tak prorokovali všichni proroci, výrokem: Vystup do Rámóth-Gileád u a měj úspěch, neboť je Hospodin vy dá v ruku krále.
13
A ten posel, jenž odešel zavolat Míchájhúa, k němu promluvil výrokem: Hle, prosím, slova proroků: jedněmi ústy dobro pro krále; nechť je, prosím, tvé slovo jako slovo jednoho z nich, takže promluvíš dobro.
14
A Míchájhú řekl: Jako že je živ Hospodin, že co bude Hospodin ke mně říkat, to budu mluvit.
15
I přišel ke králi a král k němu řekl: Míchájhú, zda máme jít do Rámóth-Gileádu k boji či máme nechat tak? I řekl: Vystup a měj úspěch, neboť je Hospodin vy dá v ruku krále.
16
A král k němu řekl: Kolikrát ještě tě já budu zapřísahávat, abys ke mně nemluvil, leč pravdu ve jménu Hospodinově?
17
I řekl: Uviděl jsem všechen Isráél - byli rozptýleni na horách jako ovce, jež nemají pastýře, a Hospodin řekl: Tito nemají pánů, nechť se vracejí v pokoji, každý k svému domu.
18
A král Isráélův řekl k Jehóšáfátovi: Zda jsem k tobě neřekl: Nebude o mně prorokovat dobré, nýbrž zlé?
19
I řekl: Slyš tedy slovo Hospodinovo: Uviděl jsem Hospodina sedícího na svém trůnu a všechen zástup nebes stojící před ním, zprava jemu i zleva jemu;
20
a Hospodin řekl: Kdo bude umět zlákat Acheáva, a by musel vystoupit a padnout v Rámóth-Gileádu? A když řekl tento takto a tento říkal takto,
21
vyšel jistý duch a stanul před tváří Hospodinovou a řekl: Já ho budu umět zlákat. A Hospodin k němu řekl: Čím?
22
I řekl: Mohu vyjít a stát se duchem lži v ústech všech jeho proroků. A řekl: Budeš ho umět zlákat a i pře moci; vyjdi a učiň tak.
23
Nuže tedy, hle, dal Hospodin v ústa všech těchto proroků ducha lži a Hospodin o tobě promluvil zlo.
24
Tu se přiblížil Cidkijjá, syn Kenaanův, a udeřil Míchájhúa na líce a řekl: Kudy to Duch Hospodinův z mé blízkosti přešel mluvit s tebou?
25
A Míchájhú řekl: Hle, ty budeš vidět v onen den, až budeš vstupovat z pokoje v pokoj, chtěje se skrýt.
26
A král Isráélův řekl: Vezmi Míchájhúa a zaveď ho zpět k Ámónovi, veliteli města, a k Jóášovi, synu královu,
27
a řekni: Takto řekl král: Vsaďte tohoto v dům vazby a až do mého příchodu v pokoji mu dávejte jíst chléb tísně a vodu tísně.
28
A Míchájhú řekl: Budeš-li se jakkoli v pokoji vracet, nepromluvil skrze mne Hospodin. A řekl: Naslouchejtež, zástupy lidu, oni všichni!
29
I vystoupil král Isráélův a Jehóšáfát, král Júdův, k Rámóth-Gileád u;
30
a král Isráélův řekl k Jehóšáfátovi: Chci se přestrojit a tak vstoupit v bitvu, a le ty si obleč svá roucha. Král Isráélův se tedy přestrojil a vstoupil v bitvu;
31
a král Arámu velitelům vozů, jichž měl třicet a dva, rozkázal výrokem: Nebudete v boji za cíl mít malého a ni velikého, nýbrž samotného krále Isráélova.
32
A jak velitelé vozů uviděli Jehóšáfáta, stalo se, že si oni řekli: To je jistě Isráélův král; a odbočili proti němu k boji. A Jehóšáfat vzkřikl;
33
a jak velitelé vozů shledali, že to ne ní král Isráélův, stalo se, že se od pro následování ho od vrátili.
34
A kdosi z luku naslepo vystřelil a zasáhl krále Isráélova mezi spáry pancíře; i řekl k svému vozataji: Obrať svůj směr a vyvez mě z vojska, neboť jsem raněn.
35
A boj se v onen den vzmohl, takže král musel ve vozidle naproti Arámovi stát, a za večera umřel, a krev ze zranění natekla do nitra vozu.
36
A za zacházení slunce prošel vojskem pokřik, výrok: Každý do svého města a každý do své země!
37
A když král umřel, byl dopraven do Šómrónu, a v Šómrónu krále pohřbili.
38
A když se u rybníka v Šómrónu jal i oplachovat vůz, jali se psi lízat krev (když se koupaly nevěstky), podle slova Hospodinova, jež vyslovil.
39
A ostatní věci Acheávovy a vše, co vykonal, a dům ze slonoviny, jejž zbudoval, a všechna města, jež zbudoval, - zda ony ne jsou vy psány na knize letopisů králů Isráélových?
40
I ulehl Acheáv se svými otci a kralování se místo něho ujal Achazjáhú, jeho syn.
41
A Jehóšáfát, syn Ásův, se ujal kralování nad Júdou ve čtvrtém roce Acheáva, krále Isráélova.
42
Při započetí svého kralování byl Jehóšáfát ve věku třiceti a pěti let a dvacet a pět let kraloval v Jerúsalémě, a jméno jeho matky Azúvá, dcera Šilchího.
43
A chodil vší cestou Ásy, svého otce, - neodvrátil se od ní, - k vykonávání toho, co bylo v očích Hospodinových správné.
44
Jen že výšiny ještě nebyly odstraněny; lid - ti na výšinách obětovali a zakuřovali.
45
A s králem Isráélovým uzavřel Jehóšáfát mír.
46
A ostatní věci Jehóšáfátovy, jeho hrdinství, jež projevil, a jak bojoval, - zda ony ne jsou vy psány na knize letopisů králů Júdových?
47
A ostatek chrámových smilníků, jenž zbyl ve dnech Ásy, jeho otce, ze země vymetl.
48
A v Edómu nebylo krále, králem byl správce.
49
A Jehóšáfát zřídil taršíšské lodi k plavbě do Ófíru pro zlato, a le neodplulo se, neboť lodi v Ecjón-Geveru ztroskotaly.
50
Tehdy řekl k Jehóšáfátovi Achazjáhú, syn Acheávův: Nechť s tvými služebníky plují na lodích moji služebníci. A le Jehóšáfát nesouhlasil.
51
I ulehl Jehóšáfát se svými otci a byl se svými otci pohřben ve městě Dávida, svého otce; a kralování se místo něho ujal Jehórám, jeho syn.
52
Achazjáhú, syn Acheávův, se ujal kralování nad Isráélem v Šómrónu v sedmnáctém roce Jehóšáfáta, krále Júdova, a kraloval nad Isráélem dvě léta;
53
a jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, a chodit cestou svého otce a cestou své matky a cestou Jároveáma, syna Nevátova, jenž svedl Isráéle k hřešení,
54
a sloužit Baalovi a klanět se mu a dráždit Hospodina, Boha Isráélova, podle všeho, co činil jeho otec.
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22