bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Deuteronomy 1
Deuteronomy 1
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 2 →
1
Toto jsou slova, jež Mojžíš proslovil ke všemu Isráélovi na této straně Jordánu v pustině, ve stepi proti Súfu, mezi Páránem a mezi Tófelem a Lávánem a Chacéróth a Dí-Záhávem.
2
Od Chórévu je cestou k pohoří Séíru po Kádéš-barnéju jedenáct dní.
3
A ve čtyřicátém roce, v jedenáctém měsíci, v první den měsíce, se stalo, že Mojžíš k Isráélovým dětem promluvil podle všeho, co mu Hospodin pro ně rozkázal;
4
po svém poražení Síchóna, krále Emórího, jenž bydlel v Chešbónu, a Óga, krále Bášánu, jenž bydlel v Aštáróth a v Edreí,
5
na této straně Jordánu v zemi Móáva počal Mojžíš objasňovat tento zákon výrokem:
6
Hospodin, náš Bůh, k nám na Chórévu promluvil výrokem: Máte dost pobytu u této hory;
7
otočte se a vykročte si a vstupte v pohoří Emórího a ke všem jeho sousedům ve stepi, v horách a v nížině a v Negevu a na pobřeží moře, v zem Kenáan a Levánón, až po tu velikou řeku, řeku Peráth.
8
Viz, položil jsem tu zem před vaši tvář, vstupte a zmocněte se té země, již Hospodin vašim otcům, Abráhámovi, Isákovi a Jákóbovi, přísahou slíbil dát jim a jejich semeni po nich.
9
A v onen čas jsem k vám pronesl výrok: Nebudu vás moci nést já sám -
10
Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil, takže, hle vás, jste dnes v množství jako hvězdy nebes;
11
nechť Hospodin, Bůh vašich otců, k vám, jak vy jste, přidává tisíckrát více, a žehná vám podle toho, co k vám promluvil.
12
Jak mám já sám nést vaši tíhu a vaše břímě a vaši vádu?
13
Dosaďte si podle svých kmenů muže moudré a rozumné a uznávané, a ť je mohu ustanovit za vaše hlavy.
14
Tu jste mi odpověděli a řekli: To slovo, jež jsi proslovil, je dobré uskutečnit.
15
Vzal jsem tedy hlavy vašich kmenů, muže moudré a uznávané, a určil jsem je za hlavy nad vámi, vůdce tisíců a vůdce set a vůdce padesáti a vůdce deseti a předáky vašich kmenů
16
a vašim soudcům jsem v onen čas rozkázal výrokem: Naslouchat mezi vašimi bratry - pak budete moci mezi mužem a mezi jeho bratrem a mezi cizincem u něho soudit v spravedlnost i;
17
nesmíte v soudu rozlišovat osobu, jak malého, tak velikého musíte vyslechnout, nesmíte mít strach z člověka, neboť je to Boží soud; a věc, jež vám bude příliš obtížná, budete předkládat mně a já ji budu vyslýchat.
18
A v onen čas jsem vám rozkázal všechny věci, jež máte činit.
19
I dali jsme se od Chórévu na cestu a prošli jsme celou onu velikou a hroznou pustinu, již jste viděli cestou k pohoří Emórího, podle toho, co nám Hospodin, náš Bůh, rozkázal, a přišli jsme až po Kádéš-barnéju.
20
Tu jsem k vám řekl: Přišli jste až po pohoří Emórího, jež nám Hospodin, náš Bůh, dal;
21
viz, Hospodin, tvůj Bůh, položil tu zem před tvou tvář - vystup, ujmi se vlastnictví podle toho, co k tobě promluvil Hospodin, Bůh tvých otců. Nesmíš se bát, ani se strachovat.
22
A vy všichni jste se ke mně přiblížili a řekli jste: Měli bychom před naší tváří vyslat muže, a ť nám tu zemi mohou propátrat a přinést nám odtamtud zvěst o cestě, jíž máme vystoupit, a o městech, do nichž máme vejít.
23
I byla mi ta věc vhod; vzal jsem z vás tedy dvanáct mužů, jednoho muže za každý kmen,
24
i otočili se a vystoupili do toho pohoří a přišli až po Nachal-eškól a proslídili ji
25
a v svou ruku vzali z ovoce té země; to dopravili dolů k nám a přinesli nám odtamtud zvěst; i řekli: Ta země, již nám Hospodin, náš Bůh, dal, je dobrá.
26
Vy jste však nebyli ochotni vystupovat a projevili jste neposlušnost příkazu Hospodina, vašeho Boha,
27
i jali jste se v svých stanech žehrat a říkat: Ve své nenávisti k nám nás Hospodin vyvedl ze země Egypta k vy dání nás v ruku Emórího, k zničení nás.
28
Kam se my chystáme vystupovat? Naši bratři způsobili roztání našich srdcí výrokem: Uviděli jsme tam lid větší a vyšší než my, města veliká a opevněná do nebes, a také syny Anákím.
29
Tu jsem k vám řekl: Nesmíte se děsit ani před nimi pociťovat bázeň;
30
Hospodin, váš Bůh, jenž se ubírá před vaší tváří, on bude za vás bojovat podle všeho, co s vámi před vašima očima učinil v Egyptě
31
i v pustině, kde jsi shledal, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nosil, jako nosí člověk svého syna, celou cestou, jíž jste se ubírali až po svůj příchod až po toto místo.
32
A ni v této věci jste nebyli důvěřiví v Hospodina, vašeho Boha,
33
jenž se ubíral před vaší tváří cestou k vyhledání vám místa k vašemu utáboření, v ohni v noc i k ukazování vám cesty, jíž se máte ubírat, a v oblaku za dne.
34
A Hospodin uslyšel hlas vašich slov a rozhněval se a přisáhl výrokem:
35
Bude-li někdo z těchto mužů, toto zlé pokolení, vidět tuto dobrou zem, již jsem přísahou slíbil dát vašim otcům,
36
vyjímaje Káléva, syna Jefunnéova, on ji bude vidět a jemu chci dát zem, po níž šlapal, i jeho dětem, protože plně následoval Hospodina.
37
I proti mně se Hospodin vaší příčinou popudil s výrokem: An i ty tam nebudeš smět vstoupit.
38
Jóšua, syn Núnův, jenž stojí před tvou tváří, on tam bude smět vstoupit, jeho posilni, neboť on Isráéle bude podělovat dědictvím.
39
A vaše drobotina, o níž jste řekli: Bude kořistí, a vaše děti, jež dnes neznají dobro a ni zlo, ony tam budou vstupovat a jim ji budu dávat a ony ji budou zaujímat.
40
Vy si však udělejte otočku a vykročte do pustiny cestou k moři Rákosí.
41
I odpověděli jste a řekli jste ke mně: My jsme zhřešili vůči Hospodinu; musíme vystoupit a dát se do boje podle všeho, co nám Hospodin, náš Bůh, rozkázal. A opásali jste každého jeho válečným náčiním a na lehkou váhu jste vzali vystoupení na horu;
42
a Hospodin ke mně řekl: Řekni jim: Nesmíte vystupovat ani bojovat, neboť nejsem vprostřed vás, a ť nemusíte před tváří vašich nepřátel být poraženi.
43
Promluvil jsem tedy k vám, a le neuposlechli jste, nýbrž jste se vzepřeli příkazu Hospodinovu a nadmuli jste se a na horu jste vystoupili,
44
vyšel vám však vstříc Emórí, jenž bydlel na oné hoře, i jali se vás pronásledovat, jak činívají včely, a na Séíru vás rozprášili až po Chormu.
45
A vrátili jste se a před tváří Hospodinovou jste se rozplakali, Hospodin však na váš hlas neslyšel, aniž vůči vám otevřel ucho.
46
I zůstali jste mnoho dní v Kádéši, tolik dní, kolik jste tam zůstali.
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 2 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34