Hebrews 10

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 9 Jump to: Chapter 11 →

1Zákon totiž, obsahující stín budoucích dobrých věcí, ne sám obraz skutečností, nikdy nemůže ty, kteří přistupují, k dokonalosti přivést obětmi, rok co rok týmiž, jež trvale přinášejí.

2Nebyly by se jinak přestaly přinášet, protože by ti, kteří konají svatou službu, již neměli žádného svědomí stran hříchů, jsouce jednou očištěni?

3Ale v nich je rok co rok hříchů připomínání;

4krev býků a kozlů přece ne ní schopna hříchů zbavovat.

5Proto praví, vstupuje do světa: Oběť a posvátný dar sis nepřál, připravil jsi mi však tělo;

6oběti cele spalované a za hřích se ti nezalíbily.

7Tu jsem řekl: Hle, přicházím (ve svitku knihy je o mně psáno) vykonat, Bože, tvé přání.

8Výše pravil: Oběti a posvátné dary a oběti cele spalované a za hřích sis nepřál, aniž se ti zalíbily, (jež se přinášejí podle zákona,) a

9tu pověděl: Hle, přicházím vykonat tvé přání - odstraňuje první, aby ustanovil druhé -

10a v tomto přání jsme posvěceni skrze přinesení těla Ježíše Krista v oběť jednou provždy.

11A každý kněz ovšem stojí, když denně slouží a mnohokrát přináší tytéž oběti, jež nikdy nemohou hříchy sejmout,

12kdežto on, přines za hříchy jednu oběť, natrvalo po Boží pravici usedl

13a nadále vyčkává, až budou jeho nepřátelé položeni za podnož jeho nohou,

14neboť jedním přinesením oběti učinil ty, kdo jsou posvěcováni, natrvalo dokonalými.

15A svědčí nám o tom i Svatý Duch, neboť poté co bylo řečeno:

16Úmluva, již si vůči nim po oněch dnech umluvím, bude tato, praví PÁN: Klada své zákony na jejich srdce, napíši je i na jejich myslích;

17a nikdy již nevzpomenu na jejich hříchy a na jejich bezzákonnosti.

18Kde však je odpuštění jich, není již přinášení obětí za hřích.

19Majíce tedy, bratři, v krvi Ježíšově smělost k vcházení do svatých míst,

20novou a živou cestu, již pro nás zasvětil skrze oponu, to jest jeho lidství,

21a nad Božím domem velikého kněze,

22přistupujme s opravdovým srdcem v plném ujištění víry, jsouce na srdcích skropením očištěni od zlého svědomí a na těle vykoupáni v čisté vodě.

23Vyznání naděje podržujme nezlomné, (ten, jenž dal příslib, je přece věren,)

24a věnujme si navzájem pozornost k podněcování lásky a dobrých činů,

25nezanechávajíce svého scházení, jak je obyčejem některých, nýbrž se navzájem povzbuzujíce, a to tím spíše, čím více vidíte přicházet den.

26Jestliže totiž po přijetí plného poznání pravdy úmyslně hřešíme, nezbývá již žádná obět za hříchy,

27nýbrž jakési strašné vyčkávání soudu a žár ohně, jenž bude stravovat protivníky.

28Zamítl-li kdo zákon Mojžíšův, bez slitování při dvou nebo třech svědcích umírá;

29čím horšího trestu, myslíte, bude za hodného považován ten, kdo Božího Syna pošlapal a krev úmluvy, jíž byl posvěcen, ne uznal než za obyčejnou a Ducha milosti urazil?

30Známe přece toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví PÁN; a dále: PÁN bude svůj lid soudit.

31Je strašné upadnout do rukou živého Boha.

32Připomínejte si však dřívější dni, v nichž jste, byvše osvíceni, vydrželi mnoho zápolení v utrpeních, -

33když jste jednak byli za divadlo vystavováni i v pohanách i v trýzních, jednak jste se však také stali společníky těch, jimž se takto vedlo;

34projevovali jste přece i soustrast s vězni a s radostí jste připustili plenění toho, co jste měli, vědouce, že pro sebe máte lepší majetek, a trvalý.

35Neodvrhujte tedy svou smělost, jež s sebou nese velikou odplatu;

36ano, máte zapotřebí vytrvalosti, abyste vykonajíce Boží vůli získali příslib.

37Vždyť jak velmi, jak velmi ještě málo! Ten, jenž přichází, se dostaví a nebude odkládat.

38Spravedlivý však bude žít z víry; a: Stáhne-li se zpět, nenachází v něm má duše záliby.

39My však nejsme z těch, kdo se stahují zpět k záhubě, nýbrž z víry k zachování duše.

← Chapter 9 Jump to: Chapter 11 →

Recommended Reading

Commentary Hebrews Commentaries → Devotional Hebrews Devotional Guide → Get This Bible PMPZ Study Bible →