Leviticus 13 — Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

1A Hospodin promluvil k Mojžíšovi a k Árónovi výrokem:

2Člověk - kdykoli se na kůži jeho masa bude vyskytovat naběhlina nebo vyrážka nebo světlá skvrna, takže se na kůži jeho masa vyskytne jakoby nákaza malomocenství, pak bude přiveden k Árónovi, knězi, nebo k jednomu z jeho synů, kněží,

3a kněz tu nákazu na kůži jeho masa ohledá; jestliže se vlas na té nákaze změnil v bílý a ta nákaza je vzhledem hlubší než kůže jeho masa, je to nákaza malomocenství, i ohledá ho kněz a prohlásí ho za nečistého.

4A le jestliže ta světlá skvrna - ona je na kůži jeho masa bílá a není vzhledem hlubší než kůže a vlas se nezměnil v bílý, pak dá kněz tu nákazu na sedm dní zavřít

5a v sedmý den ho kněz ohledá, a hle, nákaza v jeho očích zůstala táž, nerozšířila se nákaza na kůži; i dá ho kněz po druhé zavřít na sedm dní

6a v sedmý den ho kněz ohledá po druhé, a hle, nákaza zeslábla a nerozšířila se nákaza na kůži; i prohlásí ho kněz za čistého, je to vyrážka; opere tedy svá roucha a bude očištěn.

7A le rozšiřuje-li se vyrážka po svém ukázání knězi k jeho očištění zřetelně na kůži, pak bude knězi ukázána po druhé

8a kněz pohledí, a hle, vyrážka se na kůži rozšířila, i prohlásí ho kněz za nečistého, je to malomocenství.

9Kdykoli se na člověku bude vyskytovat nákaza malomocenství, pak bude přiveden ke knězi

10a kněz pohledí, a hle, na kůži bílá naběhlina, jež změnila vlas v bílý, a na té naběhlině oživení živého masa -

11je to zastaralé malomocenství na kůži jeho masa, i prohlásí ho kněz za nečistého; nemusí ho dávat zavřít, neboť on je nečistý.

12A le bují-li malomocenství na kůži veskrze, takže malomocenství pokryje všechnu kůži té nákazy, od jeho hlavy a ž po jeho nohy, kamkoli oči kněze dohlédnou,

13pak kněz pohledí, a hle, malomocenství pokrylo všechno jeho maso, i prohlásí tu nákazu za čistou; změnil se celý v bílého, on je čist.

14A le v den objevení živého masa na něm bude nečistý,

15i ohledá kněz to živé maso a prohlásí ho za nečistého; to živé maso, ono je nečisté, je to malomocenství.

16Ale kdykoli živé maso bude opět mizet a změní se v bílé,

17pak přijde ke knězi a kněz ho ohledá, a hle, nákaza se změnila v bílou, i prohlásí kněz tu nákazu za čistou; on je čist.

18A maso - kdykoli se na něm, na jeho kůži, bude vyskytovat vřed a zhojí se,

19a na místě toho vředu vznikne bílá naběhlina nebo bílá načervenalá světlá skvrna, pak se ukáže knězi

20a kněz pohledí, a hle, je vzhledem nižší než kůže a její vlas se změnil v bílý, i prohlásí ho kněz za nečistého, je to nákaza malomocenství, rozbujela se na vředu.

21A le ohledá-li ji kněz, a hle, není na ní bílého vlasu a ona není nižší než kůže a zeslábla ona, pak ho dá kněz na sedm dní zavřít,

22a rozšiřuje-li se zřetelně na kůži, pak ho kněz prohlásí za nečistého - je to nákaza.

23A le zůstává-li ta světlá skvrna táž, jaká byla, je to jizva po vředu, kněz ho tedy prohlásí za čistého.

24Nebo: maso, kdykoli se na jeho kůži bude vyskytovat popálenina od ohně a nastane oživení té popáleniny, bílá světlá skvrna, - načervenalá nebo bílá, -

25a ohledá ji kněz, a hle, vlas na té světlé skvrně se změnil v bílý a ona je vzhledem hlubší než kůže; je to malomocenství, rozbujelo se na popálenině, i prohlásí ho kněz za nečistého, je to nákaza malomocenství.

26A le ohledá-li ji kněz, a hle, není na světlé skvrně bílého vlasu a ona není nižší než kůže a zeslábla ona, pak ho dá kněz na sedm dní zavřít

27a v sedmý den ho kněz ohledá; rozšiřuje-li se zřetelně na kůži, pak ho kněz prohlásí za nečistého, je to nákaza malomocenství,

28a le zůstává-li ta světlá skvrna táž, jaká byla, nerozšířila se na kůži a zeslábla ona, je to naběhlina po popálenině, i prohlásí ho kněz za čistého, neboť je to jizva po popálenině.

29A muž nebo žena - kdykoli se na něm bude vyskytovat nákaza na hlavě nebo na bradě

30a ohledá tu nákazu kněz, a hle, je vzhledem hlubší než kůže a vlas na ní žlutý, tenký, prohlásí ho kněz za nečistého, je to prašivina, je to malomocenství hlavy nebo brady.

31A le když kněz nákazu té prašiviny ohledá, a hle, není vzhledem hlubší než kůže, a le není na ní černého vlasu, pak dá kněz nákazu té prašiviny na sedm dní zavřít

32a v sedmý den kněz tu nákazu ohledá, a hle, prašivina se nerozšířila a nevyskytl se na ní žlutý vlas a není ta prašivina vzhledem hlubší než kůže,

33pak se on oholí, a le nebude holit tu prašivinu a kněz tu prašivinu dá po druhé na sedm dní zavřít

34a v sedmý den kněz tu prašivinu ohledá, a hle, nerozšířila se ta prašivina na kůži a není ona vzhledem hlubší než kůže, i prohlásí ho kněz za čistého; opere tedy svá roucha a bude očištěn.

35A le jestliže se po jeho prohlášení za čistého prašivina na kůži zřetelně rozšiřuje

36a kněz ho ohledá, a hle, prašivina se na kůži rozšířila, nemusí kněz pátrat po žlutém vlasu, on je nečistý.

37A le jestliže prašivina zůstala v jeho očích táž a vyrostl na ní černý vlas, prašivina se zhojila; on je čist a kněz ho za čistého prohlásí.

38A muž nebo žena - kdykoli se na kůži jeho masa budou vyskytovat světlé skvrny, bílé, světlé skvrny,

39a kněz pohledí, a hle, na kůži jejich masa bledé, bílé, světlé skvrny - je to lišej, rozbujel se na kůži; on je čist.

40A muž, kdykoli jeho hlava bude plešatět, je on lysý, on je čist;

41a bude-li jeho hlava plešatět od okrajů jeho tváře, je on holý nad čelem; on je čist.

42A le kdykoli se na lysině nebo na holině nad čelem bude vyskytovat bílá načervenalá nákaza, je to malomocenství rozbujevší se na lysině nebo na holině nad čelem;

43a kněz ho ohledá, a hle, naběhlina té nákazy na jeho lysině nebo na jeho holině nad čelem je bílá, načervenalá, vzhledem jako malomocenství kůže masa;

44on je muž malomocný, on je nečistý, kněz ho prohlásí za veskrze nečistého; jeho nákaza je na jeho hlavě.

45A malomocný, na němž je nákaza - svá roucha bude mít roztržená a svou hlavu bude mít obnaženou a knír si musí zahalit, i bude volat: Nečistý, nečistý!

46Po všechny dni, co na něm bude nákaza, bude znečištěn - on bude nečistý. Bude bydlet odděleně, jeho příbytek bude zevně vůči táboru.

47A roucho - kdykoli se na něm bude vyskytovat nákaza malomocenství, na rouchu z vlny nebo na rouchu ze lnu,

48buď na osnově nebo na útku, ze lnu i z vlny, nebo na kůži nebo na jakémkoli výrobku z kůže,

49a ta nákaza na rouchu nebo na kůži nebo na osnově nebo na útku nebo na jakémkoli předmětu z kůže bude nazelenalá nebo načervenalá, je to nákaza malomocenství a bude ukázána knězi,

50a kněz tu nákazu ohledá a dá tu nákazu na sedm dní zavřít

51a v sedmý den tu nákazu ohledá; kdykoli se rozšíří ta nákaza na rouchu nebo na osnově nebo na útku nebo na kůži, ať je to cokoli z výrobků, co se z kůže zhotovuje, je ta nákaza, zhoubné malomocenství, ona je nečistá;

52i spálí se to roucho nebo osnova nebo útek z vlny nebo ze lnu nebo jakýkoli předmět z kůže, na němž se ta nákaza bude vyskytovat, neboť je to zhoubné malomocenství.

53A le uvidí-li kněz, že hle, nákaza se na rouchu nebo na osnově nebo na útku nebo na jakémkoli předmětu z kůže nerozšířila,

54pak kněz rozkáže, a ť to, na čem ta nákaza je, operou, a dá to po druhé na sedm dní zavřít;

55a kněz po vyprání té nákazy pohledí, a hle, nákaza nezměnila své vzezření, a č se nákaza nerozšířila; ona je nečistá, musíš ji spálit ohněm, je to rozžírání na jejím prodření nebo na jejím ošoupání.

56A le uvidí-li kněz, že hle, nákaza po svém vypraní zeslábla, pak ji z roucha nebo z kůže nebo z osnovy nebo z útku vytrhne,

57a ukáže-li se ještě na rouchu nebo na osnově nebo na útku nebo na jakémkoli předmětu z kůže, rozmáhá se ona, musíš to spálit ohněm, na čem ta nákaza je.

58A le roucho nebo osnova nebo útek nebo jakýkoli předmět z kůže, co budeš prát a nákaza odtamtud sejde, to se opere po druhé a bude očištěno.

59Toto je zákon o nákaze malomocenství roucha z vlny nebo ze lnu nebo osnovy nebo útku nebo jakéhokoli předmětu z kůže stran jeho prohlášení za čistý nebo stran jeho prohlášení za nečistý.