Revelation 11

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 10 Jump to: Chapter 12 →

1A byla mi dána třtina, podobná holi, se slovy: Vstávej a změř Boží chrám a oltář a ty, kdo se v něm klanějí;

2a nádvoří, jež je vně chrámu, vynechej venku a neměř je, protože bylo vy dáno národům, i budou po svatém městě dvaačtyřicet měsíců šlapat.

3I dám moc dvěma svým svědkům, a budou tisíc dvě stě šedesát dní prorokovat, jsouce oblečeni v pytle.

4To jsou ty dvě olivy a ty dvě lampy, jež stojí před Pánem země;

5a chce-li jim kdo ublížit, vychází z jejich úst oheň a stravuje jejich nepřátele. A chce-li jim kdo ublížit, musí být takto zabit.

6Ti mají pravomoc zamknout nebe, aby po dni jejich prorokování nepršel déšť, a mají pravomoc nad vodami, obracet je v krev, a zemi udeřit jakoukoli pohromou, kolikrátkoli se jim zachce.

7A až své svědectví dokončí, povede to zvíře, jež vystupuje z bezedna, s nimi válku a přemůže je a zabije je

8a jejich mrtvola bude na ulici toho velikého města, jež se duchovně nazývá Sodoma a Egypt, kde i jejich Pán byl ukřižován,

9a lidé z národností a kmenů a jazyků a národů jejich mrtvolu po tři a půl dne vídají a nedopouštějí jejich mrtvoly položit do hrobky;

10a ti, kdo sídlí na zemi, se nad nimi radují a veselí a budou si navzájem posílat dary, protože tito, ti dva proroci, těm, kdo sídlí na zemi, způsobili muka.

11A po těch třech a půl dnech do nich vstoupil duch života z Boha a postavili se na své nohy; i padla na ty, kteří na ně patřili, veliká bázeň.

12A uslyšel jsem z nebe silný hlas, pravící jim: Vystupte sem. I vystoupili v oblaku do nebe a jejich nepřátelé je spatřili.

13A v oné hodině nastalo veliké zemětřesení a desetina toho města padla, a v tom zemětřesení bylo zabito sedm tisíc jmen lidí; a zbývající byli naplněni bázní a vzdali slávu Bohu nebe.

14Druhé běda pominulo - hle, rychle přichází třetí běda.

15I zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly silné hlasy, pravící: Nastalo světové království našeho PÁNA a jeho KRISTA, i bude kralovat na věky věků.

16A těch čtyřiadvacet starších, kteří sedí na svých trůnech před Bohem, padlo na své tváře, i jali se Bohu klanět,

17pravíce: Děkujeme ti, PANE, Bože, Všemocný, jenž jsi Ten, jenž je a jenž byl, že ses chopil své veliké moci a ujal ses kralování.

18A národy se rozhněvaly, i přišel tvůj hněv a doba mrtvých, by byli souzeni, a čas dát odměnu tvým nevolníkům, prorokům, a svatým a těm, kteří se bojí tvého jména, malým i velikým, a zničit ty, kdo ničí zemi.

19A Boží chrám v nebi byl otevřen a ukázala se v jeho chrámě schrána jeho úmluvy, i nastaly blesky a hlasy a hromy a zemětřesení a veliké krupobití.

← Chapter 10 Jump to: Chapter 12 →