Zechariah 11

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 10 Jump to: Chapter 12 →

1Otevři, Levánóne, své dveře, a ť může mezi tvými cedry sžírat oheň,

2skuč, cypřiši, neboť cedr padl, ty, jež byly mohutné, jsou zničeny; skučte, duby Bášánu, neboť nepřístupný les klesl.

3Hlas skučení pastýřů! Vždyť je zničena jejich krása! Hlas řevu hřivnatců! Vždyť je zničena nádhera u Jordánu!

4Takto řekl Hospodin, můj Bůh: Pas stádo k zabíjení,

5ty, jichž majitelé je zabíjejí, aniž jsou považováni za vinné, a z prodávající ch je každý říká: Budiž veleben Hospodin, že bohatnu; a z jejich pastýřů se nad nimi nikdo nesmilovává.

6Neboť se již nebudu smilovávat nad obyvateli té země, prohlášeno Hospodinem, nýbrž, hle, já se chystám vydávat lidi na pospas, každého v ruku jeho bližního a v ruku jeho krále, i zdrtí zem, aniž budu z jejich ruky vyprošťovat.

7Tak jsem se tedy jal pást stádo k zabíjení, ponížené toho stáda, a vzal jsem si dvě hole, jedné jsem dal název Líbeznost a druhé jsem dal název Svazky, a pásl jsem to stádo;

8a tři pastýře jsem v jednom MĚSÍCI odstranil a má duše pro ně zmalomyslněla a i jejich duše měla odpor proti mně.

9I řekl jsem: Nebudu vás pást; ta, jež umírá, nechť umírá, a ta, jež hyne, nechť hyne, a ty, jež zbývají, nechť požírají každá maso svých družek.

10A vzal jsem svou hůl, Líbeznost, a zlámal jsem ji ke zrušení své smlouvy se všemi národnostmi,

11takže byla v onen den zrušena a ponížení toho stáda, již mě pozorovali, tak poznali, že to bylo slovo Hospodinovo.

12I řekl jsem k nim: Je- li to správné ve vašich očích, dejte mou mzdu, a ne-li, nechejte tak. I odvážili mou mzdu, třicet peněz,

13a Hospodin ke mně řekl: Hoď to k hrnčíři, nádheru té ceny, jíž jsem byl od svého lidu oceněn. I vzal jsem těch třicet peněz a hodil jsem to v dům Hospodinův k hrnčíři,

14a zlámal jsem svou druhou hůl, Svazky, takže jsem zrušil bratrství mezi Júdou a mezi Isráélem.

15A Hospodin ke mně řekl: Ještě si vezmi výstroj ničemného pastýře,

16neboť, hle, já se chystám dát v zemi povstat pastýři, jenž nebude navštěvovat ty, jež budou hynout, aniž bude hledat, co bude roztroušeno, ani hojit, co bude polámáno, nebude živit, co bude stát, a le maso vykrmených jíst a jejich paznehty odlamovat bude.

17Běda nicotnému pastýři, opouštějícímu stádo! Meč na jeho paži a na jeho pravé oko, jeho paže musí zúplna vyschnout a jeho pravé oko zúplna vyhasnout.

← Chapter 10 Jump to: Chapter 12 →