bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
/
1 Samuel 14
1 Samuel 14
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
← Chapter 13
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 15 →
1
Jednoho dne se stalo, že Jónatan, syn Saulův, řekl služebníkovi, který nosil jeho výstroj: Pojď, projdeme k pelištejské hlídce, která je na druhé straně. Svému otci to však neoznámil.
2
Saul pobýval na konci Gibeje pod granátovníkem, který byl v Migrónu. Lidu, který byl s ním, bylo asi šest set mužů.
3
Byl tam také Achijáš, syn Achítúba, bratra Í-kabóda, syna Pinchasa, syna Élího, Hospodinova kněze v Šílu, který nosil efód. Lid nevěděl, že Jónatan odešel.
4
V průsmyku, kterým chtěl Jónatan projít k pelištejské hlídce, byl skalní výběžek z jedné strany a skalní výběžek z druhé strany. Jeden se jmenoval Bóses a druhý se jmenoval Sené.
5
Jeden výběžek vyčníval od severu naproti Mikmásu a druhý od jihu naproti Gebě.
6
Jónatan řekl služebníkovi, svému zbrojnoši: Pojď, projdeme k hlídce těch neobřezanců. Snad pro nás Hospodin něco udělá. Neboť Hospodinu nemůže nic zabránit, aby zachránil skrze mnoho nebo skrze málo.
7
Jeho zbrojnoš mu řekl: Udělej vše, co máš na srdci. Vzhůru! Hle, já jsem s tebou tak, jak to máš na srdci.
8
Jónatan řekl: Tak projdeme k těm mužům a ukážeme se jim.
9
Jestliže nám řeknou: Zůstaňte stát, dokud k vám nedorazíme, zůstaneme stát na svém místě a nepůjdeme k nim nahoru.
10
Jestliže však řeknou: Pojďte k nám nahoru, půjdeme, protože Hospodin je vydal do naší ruky a toto nám bude znamením.
11
Oba se tedy ukázali pelištejské hlídce a Pelištejci řekli: Podívejte, Hebrejové vycházejí z děr, do kterých se ukryli.
12
Muži z hlídky promluvili k Jónatanovi a jeho zbrojnoši: Vylezte k nám a my vám ukážeme! Jónatan řekl svému zbrojnoši: Lez za mnou, protože Hospodin je vydal do moci Izraele.
13
Jónatan lezl vzhůru po rukou a po nohou a jeho zbrojnoš za ním. Pelištejci padali před Jónatanem a jeho zbrojnoš je za ním usmrcoval.
14
To byla první porážka, ve které Jónatan a jeho zbrojnoš pobili asi dvacet mužů na pozemku asi poloviny akru.
15
Na tábor, na pole i na všechen lid padl strach. Dokonce i hlídka a nájezdníci se třásli. Země se třásla. Bylo to třesení od Boha.
16
Saulovi strážní v Gibeji Benjamínově viděli, jak dav prchá a utíká na všechny strany.
17
Saul řekl lidu, který byl s ním: Spočítejte se a podívejte se, kdo od nás odešel. Spočítali se a hle, nebyl tam Jónatan a jeho zbrojnoš.
18
Saul řekl Achijášovi: Přines Boží truhlu. Boží truhla totiž byla v onom čase se syny Izraele.
19
Stalo se, že zatímco Saul mluvil s knězem, rachot, který byl v pelištejském táboře, stále rostl a vzmáhal se. Proto Saul řekl knězi: Odtáhni svou ruku.
20
Saul a všechen lid, který byl s ním, se shromáždil a přišel až k tomu boji. A hle, tam byl meč jednoho proti druhému, hrozně velký zmatek.
21
Hebrejové, kteří byli předtím s Pelištejci a vytáhli s nimi ze všech stran do tábora, i oni se teď vrátili, aby byli s Izraelem, který byl se Saulem a Jónatanem.
22
Všichni izraelští muži, kteří se skrývali v Efrajimském pohoří, uslyšeli, že Pelištejci utekli a také oni je stíhali v boji.
23
V onen den Hospodin zachránil Izrael. Bitva pokročila za Bét-áven.
24
V onen den byli Izraelci vystaveni tlaku. Saul zapřisáhl lid slovy: Prokletý buď muž, který do večera, dříve než se pomstím na svých nepřátelích, pojí pokrm. Nikdo z lidu neokusil pokrm.
25
Potom všechen lid vstoupil do lesa a na zemi byl med.
26
Když přišel lid do lesa, zrovna tekl med, ale nikdo nezvedal svou ruku k ústům, protože se lid bál přísahy.
27
Jónatan to však neslyšel, když jeho otec zapřísahal lid, vztáhl konec hole, kterou měl v ruce, a ponořil ji do plástve medu. Vrátil ruku zpět k ústům a jeho oči se rozzářily.
28
Někdo z lidu mu pověděl: Tvůj otec rozhodně zapřísahal lid slovy: Prokletý buď muž, který dnes pojí pokrm, takže lid je unaven.
29
Jónatan řekl: Můj otec trápí zemi. Jen se podívej, jak se mi rozzářily oči, protože jsem okusil trochu tohoto medu.
30
Tím spíše, kdyby se dnes lid dobře najedl z kořisti svých nepřátel, kterou nalezl. Ale kvůli tomu nebyla porážka Pelištejců tak velká.
31
V onen den pobíjeli Pelištejce od Mikmásu do Ajalónu a lid byl hrozně unaven.
32
Lid se vrhl proto na kořist, brali ovce, býky i telata a zabíjeli je na zemi. Tak lid jedl maso i s krví.
33
Oznámili to Saulovi slovy: Hle, lid hřeší proti Hospodinu tím, že jí maso i s krví. On řekl: Zachovali jste se nevěrně. Přivalte ke mně ihned velký kámen.
34
Pak Saul řekl: Rozejděte se mezi lid a řekněte jim: Přiveďte ke mně každý svého býka a svou ovci, zabíjejte je zde a jezte, abyste nehřešili proti Hospodinu tím, že byste jedli maso i s krví. Té noci tedy přivedl všechen lid každý vlastnoručně svého býka a zabíjeli je tam.
35
Saul postavil oltář Hospodinu. Tehdy začal stavět oltáře Hospodinu.
36
Potom Saul řekl: Sestupme v noci za Pelištejci a budeme je plenit až do svítání. Neponechme nikoho z nich. Odpověděli: Učiň všechno, co je ti libo. Kněz však řekl: Přistupme sem k Bohu.
37
Saul se doptával Boha: Mám sestoupit za Pelištejci? Vydáš je do moci Izraele? Ale on mu v ten den neodpověděl.
38
Saul řekl: Přistupte sem všichni vůdcové lidu. Zkoumejte a zjistěte, jak dnes došlo k tomuto hříchu.
39
Neboť jakože je živ Hospodin, který zachraňuje Izrael, i kdyby to bylo kvůli mému synu Jónatanovi, jistě zemře. Nikdo ze všeho lidu mu neodpověděl.
40
Nato řekl celému Izraeli: Vy buďte na jedné straně a já se svým synem Jónatanem budeme na straně druhé. Lid řekl Saulovi: Učiň, co je ti libo.
41
Saul řekl Hospodinu: Bože Izraele, dej, ať se ukáže bezúhonný. Losem byl vybrán Jónatan a Saul, a lid vyšel bez viny.
42
Saul řekl: Nechte padnout los mezi mnou a mým synem Jónatanem. Losem byl vybrán Jónatan.
43
Nato řekl Saul Jónatanovi: Oznam mi, co jsi udělal. Jónatan mu oznámil: Ano, koncem hole, kterou jsem měl v ruce, okusil jsem trochu medu. Ať tedy zemřu.
44
Saul řekl: Ať tak Bůh učiní i mně a ještě přidá, jestliže nezemřeš, Jónatane.
45
Lid však řekl Saulovi: Cožpak zemře Jónatan, který způsobil tuto velkou záchranu v Izraeli? Ať je to od tebe vzdáleno. Jakože živ je Hospodin, ať nespadne ani vlas z jeho hlavy na zem, neboť to dnes učinil s pomocí Boží. Tak lid vykoupil Jónatana, a nezemřel.
46
Saul pak přestal Pelištejce pronásledovat a Pelištejci utekli na své území.
47
Když Saul získal kralování nad Izraelem, bojoval proti všem svým okolním nepřátelům – proti Moábcům, proti synům Amónovým, proti Edómcům, proti králům Sóby a proti Pelištejcům. Kamkoli se obrátil, vítězil.
48
Počínal si udatně, pobil Amálekovce a vysvobodil Izrael z moci těch, kdo ho plenili.
49
Saulovi synové byli Jónatan, Jišví a Malkíšúa. Jeho dvě dcery se jmenovaly: prvorozená Mérab a mladší Míkal.
50
Saulova žena se jmenovala Achínoam, dcera Achímaasova. Velitel jeho armády se jmenoval Abínér, syn Néra, Saulův strýc.
51
Kíš, otec Saulův, a Nér, otec Abnérův, byli syny Abíelovými.
52
Po všechny Saulovy dny trvaly prudké boje proti Pelištejcům. Proto si Saul vyhlédl všechny hrdiny a všechny bojovníky a shromáždil je k sobě.
← Chapter 13
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 15 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31