bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
/
2 Kings 6
2 Kings 6
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 7 →
1
Proročtí žáci řekli Elíšovi: Hle, místo, kde pobýváme před tebou, je pro nás těsné.
2
Pojďme k Jordánu, vezměme odtamtud každý jeden trám a udělejme si tam místo k bydlení. Řekl: Jděte!
3
Kdosi řekl: Buď tak laskav, prosím, a pojď se svými otroky. Odpověděl: Půjdu.
4
Šel tedy s nimi. Přišli k Jordánu a káceli stromy.
5
I stalo se, že kdosi porážel kmen a sekera spadla do vody. Křičel: Ach, můj pane, byla půjčená!
6
Muž Boží se zeptal: Kam spadla? Když mu to místo ukázal, uřízl kus dřeva, hodil ho tam a sekera vyplavala.
7
Řekl: Vytáhni si ji. Vztáhl ruku a vzal si ji.
8
Když aramejský král vedl válku proti Izraeli, poradil se se svými otroky: Na tom a tom místě bude můj tábor.
9
Muž Boží však izraelskému králi vzkázal: Měj se na pozoru, abys neprocházel tímto místem, neboť tam táboří Aramejci.
10
Izraelský král poslal posly na to místo, o kterém mu muž Boží pověděl a varoval ho, a měl se tam na pozoru; a to se stalo ne jednou či dvakrát.
11
Mysl aramejského krále byla kvůli tomu rozbouřená. Zavolal své otroky a řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich je s izraelským králem?
12
Jeden z jeho otroků řekl: Nikoli, můj pane a králi, ale prorok Elíša, který je v Izraeli, oznamuje izraelskému králi věci, které mluvíš ve své ložnici.
13
Řekl: Jděte a podívejte se, kde je. Pak pošlu a zajmu ho. Oznámili mu: Je v Dótanu.
14
Poslal tam koně a vozy, ohromné vojsko. Přitáhli v noci a obklíčili město.
15
Služebník muže Božího vstal časně ráno, vyšel, a hle, vojsko bylo kolem města, koně i vozy. Jeho služebník se ho zeptal: Ach, můj pane, co budeme dělat?
16
Odpověděl: Neboj se, protože s námi jich je víc než s nimi.
17
Pak se Elíša modlil: Hospodine, otevři jeho oči, ať vidí. A Hospodin otevřel služebníkovy oči a viděl, hle, pohoří kolem Elíši bylo plné koní a ohnivých vozů.
18
Jak k němu Aramejci sestupovali, modlil se Elíša k Hospodinu: Raň tento národ slepotou. A ranil je slepotou podle Elíšova slova.
19
Elíša jim řekl: Toto není ta cesta a to město. Pojďte za mnou a přivedu vás k muži, kterého hledáte. Pak je přivedl do Samaří.
20
I stalo se, když přišli do Samaří, že Elíša řekl: Hospodine, otevři jejich oči, ať vidí. Hospodin otevřel jejich oči a viděli, že jsou uprostřed Samaří.
21
Když je uviděl izraelský král, zeptal se Elíši: Mám je pobít, můj otče?
22
Odpověděl: Nepobíjej. Cožpak jsi je zajal svým mečem a lukem, že je chceš pobít? Předlož jim chléb a vodu, ať jedí a pijí a pak ať jdou ke svému pánu.
23
Uspořádal jim velkou hostinu, jedli a pili a pak je propustil a oni šli ke svému pánu. A aramejské loupežné hordy již znovu do izraelské země nepřitáhly.
24
I stalo se později, že aramejský král Ben-hadad shromáždil celé své vojsko, vytáhl a oblehl Samaří.
25
V Samaří nastal velký hlad. Hle, obléhali ho tak dlouho, že oslí hlava byla za osmdesát stříbrných a čtvrtina kabu holubího trusu za pět stříbrných.
26
Když se jednou izraelský král procházel po hradbách, volala k němu úpěnlivě nějaká žena: Pomoz, můj pane a králi.
27
Odpověděl: Jestliže ti nepomůže Hospodin, odkud mám vzít pro tebe pomoc? Snad z humna či z lisu?
28
Král se jí pak zeptal: Co je s tebou? Odpověděla: Tato žena mi řekla: Dej svého syna a sníme ho dnes a mého syna sníme zítra.
29
Uvařily jsme mého syna a snědly jsme ho. Další den jsem jí řekla: Dej svého syna a sníme ho. Ale ona svého syna ukryla.
30
I stalo se, když král uslyšel slova té ženy, že roztrhl své roucho; jak se procházel po hradbách, lid viděl, že má vespod na těle žíněné roucho.
31
Řekl: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá, jestliže dnes zůstane hlava Elíši, syna Šáfatova, na něm.
32
Elíša tehdy seděl ve svém domě a starší seděli s ním. Král poslal kohosi před sebou. Dříve nežli k němu posel přišel, řekl Elíša starším: Vidíte, že ten vrah poslal kohosi srazit mi hlavu? Hleďte, až přijde posel, zavřete dveře a držte ho za dveřmi. Což to není za ním zvuk kroků jeho pána?
33
Ještě s nimi mluvil, a tu k němu sestupoval posel a řekl: Hle, toto zlo je od Hospodina. Proč mám mít ještě naději v Hospodinu?
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 7 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25