Acts 2

Czech 2009 (Český Studijní Překlad)

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →

1Když nastal den Letnic, byli všichni spolu na jednom místě.

2Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli.

3A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly, a na každém z nich se usadil jeden.

4Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.

5V Jeruzalémě pobývali Židé, zbožní muži ze všech národů, které jsou pod nebem.

6A když se ozval ten zvuk, sešlo se mnoho lidí a byli zmateni, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.

7Všichni byli ohromeni a udiveně říkali: „Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví, Galilejci?

8Jak to, že každý z nás slyší svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili?

9Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie,

10Frygie a Pamfylie, Egypta a oblastí Libye u Kyrény a návštěvníci z Říma,

11Židé i proselyté, Kréťané a Arabové: všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci Boží.“

12Všichni z toho byli ohromeni a zmateni a jeden druhému říkali: „Co to má znamenat?“

13Ale jiní se posmívali a říkali: „Jsou opilí.“

14Petr se postavil spolu s jedenácti, pozvedl svůj hlas a přímo k nim promluvil: „Muži judští a všichni obyvatelé Jeruzaléma, toto ať je vám známo, vyslechněte pozorně má slova.

15Tito lidé nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je devět hodin ráno.

16Ale toto je to, co je řečeno skrze proroka Jóela:

17‚I stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji ze svého Ducha na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny.

18I na své otroky a na své otrokyně v oněch dnech vyleji ze svého Ducha, a budou prorokovat.

19A dám divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a sloupy dýmu.

20Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den, veliký a skvělý.

21I stane se, že každý, kdo bude vzývat Pánovo jméno, bude zachráněn.‘“

22„Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského, muže dosvědčeného vám od Boha mocnými činy, divy a znameními, které Bůh uprostřed vás skrze něho učinil, jak sami víte,

23tohoto muže, vydaného podle ustanoveného úradku a předzvědění Božího, jste skrze ruce bezbožníků přibili na kříž a odstranili.

24Ale Bůh ho vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, protože nebylo možné, aby byl od ní držen.

25Neboť David o něm říká: ‚Viděl jsem Pána stále před sebou, neboť je po mé pravici, abych nezakolísal;

26proto se mé srdce zaradovalo a můj jazyk se rozjásal, nadto i mé tělo bude přebývat v naději,

27neboť nezanecháš mou duši v podsvětí, aniž dáš svému Svatému uvidět zkázu.

28Oznámil jsi mi cesty života, naplníš mě radostí před svou tváří.‘“

29„Muži bratři, o patriarchovi Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben a jeho hrob je mezi námi až do dnešního dne.

30Byl to prorok a věděl, že se mu Bůh přísahou zavázal, že na jeho trůn posadí potomka z jeho beder;

31viděl do budoucnosti a promluvil o Kristově zmrtvýchvstání, když řekl, že jeho duše nebyla zanechána v podsvětí a jeho tělo nevidělo zkázu.

32Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky.

33Když byl tedy vyvýšen pravicí Boží a přijal od Otce zaslíbeného Ducha Svatého, vylil to, co vy nyní vidíte i slyšíte.

34Neboť David nevystoupil na nebesa, ale sám říká: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici,

35dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘

36Ať tedy všechen dům Izraele s jistotou ví, že Bůh učinil toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, i Pánem i Mesiášem.“

37Když to uslyšeli, byli hluboce zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: „Co máme dělat, muži bratři?“

38Petr jim řekl: „Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít na základě jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého.

39Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh.“

40A ještě mnoha jinými slovy to dosvědčil a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“

41Ti, kteří radostně přijali jeho slovo, byli pokřtěni a toho dne bylo přidáno asi tři tisíce duší.

42Vytrvale zůstávali v učení apoštolů a ve společenství, v lámání chleba a modlitbách.

43Každé duše se zmocňoval strach; skrze apoštoly se v Jeruzalémě dálo mnoho divů a znamenía na všech byl veliký strach.

44Všichni věřící byli pospolu a měli všechno společné.

45Prodávali svá zboží a majetky a dělili je mezi všechny, jak kdo potřeboval.

46Denně zůstávali jednomyslně v chrámě, po domech lámali chléb a přijímali pokrm s veselím a prostotou srdce.

47Chválili Boha a byli oblíbeni u všeho lidu. A Pán k jejich společenství denně přidával ty, kteří byli zachraňováni.

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →

Recommended Reading

Commentary Acts Commentaries → Devotional Acts Devotional Guide → Get This Bible Czech (Český Studijní Překlad) Study Bible →