Hosea 2

Czech 2009 (Český Studijní Překlad)

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →

1Avšak počet synů Izraele bude jako počet mořského písku, který nemůže být změřen ani spočítán. I stane se, že místo toho, že jim bylo řečeno: Nejste můj lid, jim bude řečeno: Jste synové živého Boha.

2Synové Judy i synové Izraele budou společně shromážděni, ustanoví si jednoho předáka a vyjdou ze země, neboť velký bude den Jizreelu.

3Řekněte svým bratrům: Můj lide a svým sestrám: Omilostněná.

4Veďte při se svou matkou, veďte, protože ona není mou ženou a já nejsem jejím mužem. Ať od sebe odstraní svá smilstva a znaky svého cizoložství zprostřed svých prsů.

5Jinak ji svléknu do naha a vystavím ji, jak byla v den svého zrodu; proměním ji, že bude jako pustina, učiním ji podobnou bezvodé zemi a nechám ji zemřít žízní.

6Ani nad jejími syny se neslituji, protože jsou to synové smilstva.

7Protože jejich matka smilnila, nestydatě jednala ta, jež je počala. Vždyť říkala: Půjdu za svými milenci, kteří mi dávají chléb a vodu, vlnu a len, olej a nápoj.

8Proto hle, zatarasím její cestu trním, zazdím ji zdí, aby nenašla své stezky.

9Bude honit své milence, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak řekne: Půjdu a navrátím se ke svému prvnímu muži, protože tehdy mi bylo lépe než nyní.

10Neví, že já jsem jí dával obilí, nové víno i olej a rozmnožil jsem jí stříbro a zlato, které oni použili pro Baala.

11Proto si vezmu zpět své obilí v jeho době i své nové víno v jeho určený čas; odejmu svoji vlnu a svůj len, které měly zakrývat její nahotu.

12Nyní odhalím její hanbu před očima jejích milenců a nikdo ji nevysvobodí z mé ruky.

13Ukončím všechny její oslavy, její každoroční svátky, její novoluní, její soboty – všechny její určené svátky.

14Zpustoším její révu a její fíkovníky, o nichž říkala: To je moje mzda, kterou mi dali moji milenci. Proměním je v houštinu a bude je požírat polní zvěř.

15Navštívím ji s trestem za dny baalů, kdy jim obětovala, zdobila se náušnicemi a šperky, chodila za svými milenci, ale na mě zapomněla, je Hospodinův výrok.

16Ale hle, já ji přivábím, přivedu ji do pustiny a budu mluvit k jejímu srdci.

17Tam jí dám její vinici a údolí Akór jako bránu naděje. Tam bude povolná jako za dnů svého mládí, jako v den, kdy vyšla z egyptské země.

18I stane se v onen den, je Hospodinův výrok, že budeš volat: Můj muži, a nebudeš už na mě volat: Můj Baale.

19Odstraním jména baalů z jejích úst a nebudou už připomínáni svým jménem.

20V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří, s nebeskými ptáky a zemskými plazy. Odstraním ze země luk, meč i válku a dám jim pobývat v bezpečí.

21Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností, právem, milosrdenstvím a slitováním,

22zasnoubím si tě věrností a poznáš Hospodina.

23I stane se v onen den, že odpovím, je Hospodinův výrok, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi.

24Země odpoví obilí, novému vínu a oleji a ony odpovědí Jizreelu.

25Zaseji si ji do země a slituji se nad Ló-ruchámou. Řeknu Ló-amímu: Ty jsi můj lid a on řekne: Můj Bože!

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →