bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
/
Matthew 22
Matthew 22
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 23 →
1
A Ježíš k nim znovu promluvil v podobenstvích:
2
„Království Nebes je podobné králi, který vystrojil svatbu svému synu.
3
A poslal své otroky, aby zavolali pozvané na svatbu; ale ti nechtěli přijít.
4
Poslal znovu jiné otroky se slovy: ‚Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem svou hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu.‘
5
Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem.
6
Ostatní se zmocnili jeho otroků, ztýrali je a zabili.
7
Král se rozhněval, poslal svá vojska, zahubil ony vrahy a jejich město vypálil.
8
Potom řekl svým otrokům: ‚Svatba je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni.
9
Jděte tedy na křižovatky cest a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu.‘
10
I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. A svatební síň se naplnila stolovníky.
11
Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil tam člověka, který na sobě neměl svatební šat.
12
I řekl mu: ‚Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?‘ A on oněměl.
13
Tehdy řekl král služebníkům: ‚Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte ho do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů.‘
14
Neboť je mnoho pozvaných, ale málo vybraných.“
15
Tehdy farizeové šli a poradili se, jak by ho chytili za slovo.
16
A poslali k němu své učedníky spolu s herodiány, kteří řekli: „Učiteli, víme, že jsi pravdivý a Boží cestě učíš podle pravdy. A nedbáš na nikoho, neboť nebereš ohled na postavení člověka.
17
Řekni nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dát daň císaři, nebo ne?“
18
Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: „Proč mne zkoušíte, pokrytci?
19
Ukažte mi peníz daně.“ Přinesli mu denár.
20
Řekl jim: „Čí je ten obraz a nápis?“
21
Odpověděli mu: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Co je tedy císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“
22
Když to uslyšeli, užasli, nechali ho a odešli.
23
V ten den k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a zeptali se ho:
24
„Učiteli, Mojžíš řekl: ‚Zemře-li někdo bezdětný, jeho bratr si podle řádu švagrovství vezme jeho ženu a svému bratrovi vzbudí potomka.‘
25
U nás bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel; a protože neměl potomka, zanechal svou ženu svému bratrovi.
26
Stejně i druhý a třetí, až do sedmého.
27
Poslední ze všech zemřela ta žena.
28
Kterému z těch sedmi bude tedy ta žena patřit při vzkříšení? Vždyť ji měli všichni.“
29
Ježíš jim odpověděl: „Bloudíte, protože neznáte Písma ani Boží moc.
30
Při vzkříšení se totiž lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako Boží andělé v nebi.
31
Pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám bylo od Boha řečeno slovy:
32
‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? Bůh není Bohem mrtvých, ale živých.“
33
Když to zástupy uslyšely, byly ohromeny jeho učením.
34
Když farizeové uslyšeli, že umlčel saduceje, sešli se spolu
35
a jeden z nich, zákoník, ho chtěl zkoušet a zeptal se:
36
„Učiteli, které přikázání je v Zákoně největší?“
37
On mu řekl: „‚Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘
38
To je největší a první přikázání.
39
Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sebe samého.‘
40
Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci.“
41
Když se farizeové shromáždili, Ježíš se jich zeptal:
42
„Co si myslíte o Mesiáši? Čí je syn?“ Řekli mu: „Davidův.“
43
Řekl jim: „Jak to tedy, že ho David v Duchu nazývá Pánem, když praví:
44
‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud tvé nepřátele nepoložím za podnož tvých nohou‘?
45
Jestliže ho tedy David nazývá Pánem, jakpak je jeho synem?“
46
A nikdo mu nemohl odpovědět ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil zeptat.
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 23 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28