bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech SNC
/
2 Kings 4
2 Kings 4
Czech SNC
← Chapter 3
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 5 →
1
Stalo se, že k Elíšovi přišla vdova po jednom z Hospodinových proroků a začala bědovat: "Zemřel mi manžel. Dobře víš, že vždy ctil a respektoval Hospodina. Nyní však přišel člověk, kterému manžel zůstal dlužen, a chce si vzít oba mé syny za své otroky."
2
Elíša ženu vyslechl a zeptal se jí: "Jak ti mohu pomoci? Řekni mi, co ti doma ještě zůstalo?" "Nemám už vůbec nic," odpověděla vdova, "kromě lahvičky s trochou oleje."
3
Nato Elíša řekl: "Zajdi tedy ke všem svým sousedům a požádej je o prázdné nádoby. Sežeň jich co nejvíce.
4
Potom se vrať a zavři se doma i se svými syny. Nalévej pak postupně olej do všech přinesených nádob a plné dávej stranou."
5
Elíša domluvil, vdova od něj odešla a udělala, co jí poradil. Potom se zavřela i se svými syny v domě a začala plnit nádoby olejem.
6
Když byly všechny nádoby plné a ona dolévala poslední, řekla svému synovi, aby jí přinesl další. Syn jí však odpověděl, že už žádnou nádobu nemají. Sotva to dořekl, olej přestal z lahvičky vytékat.
7
Vdova se pak šla zeptat Elíši, co má dál dělat. "Všechen olej prodej a zaplať dluhy po manželovi," řekl jí a pokračoval: "Zbytek peněz potom použij pro sebe a pro své syny."
8
Když jednou Elíša procházel Šúnemem, jedna zbožná a pohostinná žena ho pozvala na večeři. Kdykoliv pak od té doby šel kolem, zastavil se u ní a najedl se.
9
Za nějaký čas navrhla tato Šúnemanka svému muži: "Jsem si jistá, že ten muž, který tak často prochází kolem, je Boží prorok.
10
Postavme mu na rovné střeše našeho domu malou místnost a dejme mu tam postel, židli, stůl a svícen. Kdykoliv se pak u nás zastaví, může tam přenocovat."
11
Po nějakém čase Elíša opět přišel a když se uložil nahoře v pokoji,
12
požádal svého služebníka Géchazího, aby mu zavolal Šúnemanku.
13
Když na jeho výzvu přišla, Elíša řekl Géchazímu: "Poděkuj jí za to, jak se o nás stará, a zeptej se jí, zda bych pro ni nemohl něco udělat. Bude-li chtít, můžu zajít třeba i za velitelem armády nebo na ni upozornit samotného krále." Šúnemanka odpověděla: "Žiji spokojeně obklopena svým národem."
14
Elíša se však Géchazího znovu zeptal: "Cožpak bychom jí skutečně nemohli v něčem pomoci?" "Už to mám," vzpomněl si Géchazí. "Šúnemanka nemá žádného syna a její muž už kvůli svému vysokému věku nemůže mít děti."
15
"Tak jdi a zavolej ji," řekl Elíša. Géchazí uposlechl a přivedl ženu ke dveřím Elíšova pokoje.
16
Elíša pak Šúnemance oznámil: "Za rok, přibližně v tuto dobu, budeš ve svém náručí chovat syna." Ta ovšem namítla: "Ach ne, pane, raději mne netrýzni nesplnitelnými nadějemi, jsi přece Boží muž!"
17
Šúnemanka však opravdu otěhotněla a přibližně za rok porodila syna, přesně jak Elíša předpověděl.
18
18-19 Chlapec rostl a jednoho dne se vydal za svým otcem, který právě s ostatními sklízel úrodu. Protože na poli chlapce začala bolet hlava, požádal otec jednoho ze služebníků, aby ho odnesl k matce.
19
***
20
Když jí ho služebník přinesl, matka si posadila chlapce na klín a konejšila ho. Stav dítěte se však neustále zhoršoval a kolem poledne hoch zemřel.
21
Matka položila jeho tělo na postel v pokoji Božího proroka, zavřela dveře a vrátila se dolů.
22
Potom zavolala svého muže a požádala ho: "Pošli mi, prosím, jednoho ze svých služebníků a osla, abych se co nejrychleji dostala k Božímu muži."
23
"A proč k němu chceš jít právě dnes?" zeptal se jí manžel. "Vždyť není žádný svátek ani den sobotního odpočinku." "Nevadí," odvětila Šúnemanka, "vím, co dělám."
24
Osedlala tedy osla a řekla svému sluhovi: "Jedeme! Nijak se kvůli mně nezdržuj. Kdybych potřebovala zpomalit, dám ti vědět."
25
Vydali se na cestu a zamířili k Božímu proroku na horu Karmel. Elíša ji uviděl již zdálky a řekl svému služebníku Géchazímu:
26
"Podívej, přijíždí Šúnemanka! Běž ji přivítat a zeptej se, zda je s ní i s celou její rodinou všechno v pořádku." Géchazí tedy odešel a Šúnemanka mu odpověděla, že všechno je, jak má být.
27
Když ale přišla na horu až k Elíšovi, padla před ním na zem a pevně se chopila jeho nohou. Géchazí se ji snažil odstrčit, Elíša ho však zadržel: "Nechej ji být, tato žena prožívá hořký zármutek, o kterém mi Hospodin nic neřekl."
28
Vtom Šúnemanka začala naříkat: "Žádala jsem tě snad, abys mi dal syna, pane? Cožpak jsem ti neříkala, abys mě netrápil nesplnitelnými nadějemi?"
29
Když to Elíša uslyšel, nařídil Géchazímu: "Připrav se na cestu, vezmi si do ruky mou hůl a pospěš se Šúnemankou k jejímu domovu. Ničím se cestou nezdržuj, nikoho nezdrav ani na pozdrav neodpovídej. Až dorazíte na místo, polož mou hůl na chlapcovu tvář."
30
Chlapcova matka ho však přerušila a řekla: "Přísahám při samotném Hospodinu a tvém životě, že bez tebe neodejdu." Elíša tedy vstal a vydal se za Šúnemankou.
31
Géchazí šel napřed a položil chlapci na tvář Elíšovu hůl. Nic se však nestalo, a tak se vrátil k Elíšovi a oznámil mu, že chlapec se neprobudil.
32
Když konečně dorazil k domu i Elíša, mrtvý chlapec stále ležel na jeho lůžku.
33
Elíša vstoupil dovnitř, zavřel dveře, aby zůstal s chlapcem o samotě, a volal k Hospodinu o pomoc.
34
Potom si lehl na postel k chlapci, aby ho vlastním tělem zahřál.
35
Po chvíli vstal, několikrát se prošel po místnosti a znovu si lehl k chlapci na postel. Zanedlouho chlapec sedmkrát kýchl a otevřel oči.
36
Elíša tedy zavolal Géchazího a požádal ho, aby přivedl chlapcovu matku. Když s ní Géchazí přišel, Elíša jí předal živého a zdravého syna.
37
Šúnemanka z vděčnosti padla Elíšovi k nohám a poklonila se mu až k zemi. Potom si vzala svého syna a odešla.
38
Elíša zamířil do Gilgálu, kde právě vládl hladomor. Tam se setkal se skupinou místních proroků a nařídil Géchazímu, aby pro ně navařil velký hrnec vydatné polévky.
39
Jeden z proroků se vydal na pole, protože chtěl nasbírat zelné výhonky. Při tom narazil na jakousi planou rostlinu. Natrhal plnou halenu jejich plodů a nakrájel je do hrnce s polévkou, ačkoliv nikdo nevěděl, o jakou rostlinu vlastně jde.
40
Když byl vývar hotov, každý z mužů dostal svou porci, ale sotva ochutnali, vykřikli: "Elíšo, Boží proroku, ta polévka je otrávená!" a všichni okamžitě přestali jíst.
41
Elíša je požádal, aby mu přinesli trochu mouky, nasypal ji do hrnce a řekl: "Nyní mohou všichni bez obav jíst." A skutečně, všichni se s chutí dosyta najedli a ještě zůstalo.
42
Později přišel nějaký muž z Baal-šališi a přinesl Elíšovi dvacet chlebových placek upečených z ječné mouky a k tomu plný ranec obilí z čerstvé úrody. Elíša toho muže požádal, aby všechno rozdal lidem, ale muž namítl:
43
"Jak mohu takovou trochu jídla rozdělit mezi sto dospělých mužů?" Elíša mu však odpověděl: "Jen jim to dej, ať se najedí, protože sám Hospodin řekl, že se dostane na všechny a ještě zůstane."
44
Muž tedy uposlechl a předložil přinesené pokrmy čekajícím lidem. A opravdu, přesně podle Hospodinovy předpovědi se všichni najedli, a ještě zbylo.
← Chapter 3
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 5 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
Recommended Reading
Commentary
2 Kings Commentaries
→
Devotional
2 Kings Devotional Guide
→
Get This Bible
Czech SNC Study Bible
→