2 Samuel 16

Czech SNC

← Chapter 15 Jump to: Chapter 17 →

1Sotva David překročil vrchol hory, vyšel mu naproti Mefíbóšetův správce Síba. Vedl za sebou několik oslů, kteří na hřbetě vezli dvě stě chlebů, sto pletenců sušených hroznů a fíků a plný měch vína.

2"K čemu vezeš takový náklad?" zeptal se král Síby. "Osly vedu proto, abyste ty i tvoji lidé měli na čem jet," odpověděl Síba, "chleba a ovoce jsem vám přinesl k jídlu a víno pro občerstvení těch, kdo budou v poušti padat únavou."

3"Dobrá, ale kde je tvůj pán Mefíbóšet?" zeptal se dále David. "Zůstal v Jeruzalémě," odvětil Síba. "Prohlásil, že Izraelci mu nyní konečně vrátí zpět království jeho otce Saula."

4Král tedy Síbovi řekl: "V tom případě všechno, co dříve náleželo Mefíbóšetovi, je tvé." Nato se Síba poklonil a poděkoval králi Davidovi za projevenou přízeň.

55-6 Když David procházel okolo Bachurímu, vyšel z města Gérův syn Šimeí, který pocházel ze stejného kmene jako Saul a jeho rod, a začal Davida proklínat. Vrhal po něm i po jeho služebnících kameny a nedal se zastrašit ani vojáky a strážci, kteří je ze všech stran obklopovali.

7"Kliď se odsud ty vrahu!" vykřikoval Šimeí. "Táhni pryč, ničemo!

8Hospodin ti konečně odplácí za všechnu krev, kterou jsi prolil v Saulově rodině. Připravil jsi ho o trůn, avšak nyní ti jej Hospodin vzal a předal ho tvému synu Abšalómovi. Naložil s tebou tak, jak si vrah zaslouží!"

9Vtom se ale ozval Serújin syn Abíšaj a řekl králi: "Proč mám poslouchat, jak nějaký mrtvý pes uráží mého panovníka a krále? Dovol, abych šel a uťal mu hlavu."

10Král mu však odvětil: "Nikoliv, Abíšaji. To není tvoje věc. Jestliže mne ten člověk proklíná z Hospodinova popudu, pak nikomu nepřísluší, aby proti tomu cokoliv namítal."

11Potom se obrátil také ke svým služebníkům a dodal: "Jestliže mi usiluje o život dokonce i můj vlastní syn, není jednání tohoto Benjamínovce ničím výjimečným. Nechte ho tedy dál proklínat, neboť ho k tomu jistě podnítil Hospodin.

12Snad Hospodin vidí, jaké ponížení dnes musím snášet, a později mi opět projeví svou přízeň a laskavost."

13Po těchto slovech se David a jeho doprovod opět vydali na cestu, zatímco Šimeí je doprovázel po úbočí protějšího kopce a neustále je zasypával urážkami, kamením a prachem.

14Než král a jeho průvod přišli na místo, byli všichni vyčerpaní, a proto se zastavili, aby opět nabrali sil.

1515-16 Když mezitím Abšalóm s Achítofelem a doprovodem Izraelců dorazil do Jeruzaléma, přišel k němu Davidův přítel Chúšaj z Arkije a zvolal na pozdrav: "Ať žije král! Ať žije král!"

17Abšalóm se ho však otázal: "Copak takto se chová Davidův dobrý přítel? Proč jsi neodešel s ním?"

18Chúšaj ale Abšalómovi odpověděl: "Náležím a sloužím jen tomu, koho vyvolí Hospodin a lidé z celého Izraele.

19A navíc, komu jinému bych měl sloužit, než synu muže, kterému jsem sloužil dříve. Tak jako jsem pracoval pro tvého otce, budu nyní pracovat pro tebe."

20Nato se Abšalóm obrátil k Achítofelovi a zeptal se ho: "Poraď, co bych měl udělat ze všeho nejdříve?"

21Achítofel mu odvětil: "Jdi a vyspi se se ženami, které zde tvůj otec zanechal, aby pečovaly o palác. Tím dáš všem Izraelcům jednoznačně najevo, že stojíš proti němu, a posílíš tak jejich odhodlání."

22Abšalóm souhlasil a nařídil, aby pro něj služebníci postavili na střeše stan. Sám se pak před zraky celého Izraele v tom stanu vyspal se ženami svého otce.

23Radám, které Achítofel udílel, tenkrát všichni přikládali tentýž význam, jako slovům kněze, který se radil s Bohem. A tak stejně, jako to dříve dělával David, nyní také Abšalóm považoval Achítofelovy rady za závažné a respektoval je.

← Chapter 15 Jump to: Chapter 17 →