Judges 21

Czech SNC

← Chapter 20 Jump to:

1Vůdcové Izraele se potom sešli v Mispě a společně přísahali, že žádný z izraelských kmenů neprovdá své dcery za muže z Benjamínova kmene.

22-3 Potom se ale vypravili do Bét-elu a s hořkým zármutkem volali: "Hospodine, Bože Izraele, proč jen se to muselo stát, proč musel být jeden z izraelských kmenů téměř vyhlazen?" Izraelci naříkali ten den před Hospodinem až do večera.

4Následujícího dne brzy ráno vystavěli Bohu oltář a obětovali na něm zápalné a pokojné oběti.

55-8 Přes všechno, čím se Benjamínovci provinili, se nyní ostatní Izraelci nad jejich smutným koncem rmoutili a ptali se sami sebe: "Téměř jsme ztratili jeden ze svých kmenů. Jak to nyní uděláme, aby benjamínovští muži nevymřeli? Kde pro ně máme vzít manželky? Přísahali jsme přece, že nikdo z nás za ně své dcery neprovdá." Brzy se však v jejich hlavách zrodil nápad. Kromě přísahy o zákazu manželství jejich dcer s Benjamínovci totiž v Mispě složili ještě jednu přísahu, podle které se zavázali usmrtit příslušníky toho izraelského kmene, který se nezúčastnil shromáždění před Hospodinem. Vznesli tedy otázku: "Je mezi izraelskými kmeny někdo, kdo se nedostavil na shromáždění k Hospodinu do Mispy?"

9Dali pečlivě prověřit, zda se skutečně dostavili zástupci všech kmenů, a zjistili, že z gileádského Jábeše se na shromáždění neukázal nikdo.

1010-11 Izraelci tedy této příležitosti využili a ihned vyslali do Jábeše dvanáct tisíc nejzdatnějších ozbrojených mužů s rozkazem, aby pobili všechny jeho obyvatele kromě dívek, které byly ještě pannami.

12Bojovníci tento úkol splnili a přivedli z Jábeše čtyři sta dívek pannen do tábora v Šílu.

13Poté představitelé Izraele vyslali posly ke zbylým Benjamínovcům, kteří se ukrývali na skalisku Rimónu, aby s nimi uzavřeli mír.

14Benjamínovci se tedy vrátili do svých domovů a Izraelci jim dali dívky, jež přivedli z Jábeše. Dívek však bylo málo a na všechny muže se proto nedostalo.

15Mezi Izraelci stále panoval smutek nad Benjamínovci a nad rozkolem, který Hospodin způsobil mezi Izraelci.

16"Kde opatříme ženy pro ostatní muže, když dívek se nedostává a benjamínovské ženy byly vyhubeny?" ptali se dále vůdcové Izraele.

17"Musíme nějakým způsobem zajistit, aby ti, kdo z kmene Benjamínovců přežili, dostali ženy a jejich kmen tak nezanikl.

18My sami jim však své dcery dát za manželky nemůžeme, neboť jsme přísahali, že bude proklet každý, jenž by provdal svou dceru za Benjamínovce."

1919-21 Izraelci si však vzpomněli na blížící se náboženskou slavnost, která se každoročně konala v Šílu (mezi Bét-elem a Lebónou, východně od silnice z Bét-elu do Šekemu) a přikázali Benjamínovcům: "Ukryjte se v okolních vinicích, a jakmile šíloské dívky vyjdou z města, aby spolu tančily, vyběhněte z úkrytu, uneste každý jednu dívku a odveďte si ji domů.

22Když si jejich otcové a bratři přijdou stěžovat, řekneme jim: ‚Mějte prosím s Benjamínovci slitování a ponechte jim své dcery, neboť jsme pro ně nenalezli dostatek manželek. Vy jste jim přece své dcery sami nenabídli, takže na vás žádná vina ne-leží.'"

23Benjamínovci s návrhem souhlasili a každý muž, který neměl ženu, si potom unesl jednu z dívek, jež se účastnily slavnosti. Vrátili se s nimi na své území, znovu vystavěli města a usadili se v nich.

24Potom se rovněž všichni Izraelci rozešli do svých domovů.

25Všechny tyto události se staly v době, kdy Izraelci neměli krále, a proto každý dělal to, co uznal za správné.

← Chapter 20 Jump to: