Luke 18

Czech SNC

← Chapter 17 Jump to: Chapter 19 →

1Ježíš ještě připojil podobenství o tom, jak je zapotřebí vytrvale se modlit:

2"V jednom městě žil soudce, který na Boha nedal a na lidi se neohlížel.

3Byla tam také jedna vdova a ta za ním neustále chodila, aby jí dopomohl v právu proti člověku, který jí ublížil.

4Soudce ji dlouho odbýval, ale nakonec si řekl: ‚Je mi sice jedno, co si Bůh nebo lidé o té věci myslí,

5ale když je tak neodbytná, vyhovím jí. Jinak bude stále za mnou chodit, až mne umoří.'

6Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce.

7Jak by Bůh nepřišel na pomoc těm, kteří k němu volají dnem i nocí.

8I když jim okamžitě nevyhoví, přesto jim trpělivě naslouchá a nakonec pomůže v pravý čas. Ale až znovu přijdu, naleznu lidi s tak vytrvalou vírou?"

9Těm, kteří si myslí, že jsou bez chyby, a dívají se na druhé spatra, vyprávěl Ježíš toto podobenství:

10"Dva muži přišli do chrámu, aby se pomodlili; jeden farizej a druhý publikán.

11Farizej si stoupl dopředu a modlil se: ‚Bože děkuji ti, že nejsem tak chamtivý, nečestný nebo rozbíječ rodiny jako ostatní lidé, třeba jako tady ten výběrčí daní.

12Dvakrát týdně se postím a dávám ti desetinu ze všech svých příjmů.'

13Ten výběrčí stál úplně vzadu, hlavu měl skloněnou, ani se neodvážil pohlédnout vzhůru. Na znamení lítosti se bil do prsou a modlil se: ‚Bože, slituj se nade mnou, jsem velký hříšník.'"

14Ježíš uzavřel: "Publikán nebyl v chrámu nadarmo; Bůh ho vzal na milost, ale toho farizeje si ani nevšiml. Každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, a kdo se před Bohem koří, bude povýšen."

15Lidé přinášeli k Ježíšovi i malé děti, aby jim žehnal. Když to učedníci viděli, odháněli je.

16Ježíš však zavolal rodiče s dětmi k sobě a řekl: "Nebraňte dětem v přístupu ke mně, neodhánějte je. Boží království je právě pro takové, jako jsou ony;

17kdo neuvěří tak prostě jako dítě, nevejde do něho."

18Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: "Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?"

19Ježíš mu řekl: "Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh!

20Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů."

21Muž odpověděl: "Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí."

22Ježíš mu řekl: "A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne."

23Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý.

24Když to Ježíš uviděl, řekl: "Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu.

25To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království."

26Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: "Kdo tedy vůbec může být spasen?"

27On odpověděl: "Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh."

28Na to řekl Petr: "Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou."

29Ježíš odpověděl: "Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát - domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny.

30Již v tomto světě získá mnohem více a v budoucím obdrží život věčný."

31Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: "Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka.

32Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě.

33Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých."

34Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.

35Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral.

36Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat.

37Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu.

38Začal volat: "Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou."

39Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: "Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou."

40Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě.

41Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: "Co pro tebe mám udělat?" Slepec odpověděl: "Pane, ať vidím!"

42Ježíš řekl: "Prohlédni! Tvá víra tě zachránila."

43V tom okamžiku slepec nabyl zrak děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.

← Chapter 17 Jump to: Chapter 19 →