1 Samuel 1

Czech

Jump to: Chapter 2 →

1V Ramatajim byl jeden muž z Cufova rodu z Efraimských hor. Jmenoval se Elkána, syn Jerochama, syna Elihuova, syna Tochuova, syna Efraimce Cufa.

2Měl dvě ženy; jedna se jmenovala Hana a druhá Penina. Penina měla děti, ale Hana byla bezdětná.

3Tento muž chodil každoročně ze svého města do Šíla, aby se tam klaněl a obětoval Hospodinu zástupů. Hospodinovými kněžími tam byli dva synové Elího, Chofni a Pinchas.

4Vždy, když přišel čas oběti, Elkána dal své ženě Penině i všem jejím synům a dcerám porce masa,

5ale Haně dával dvojnásobnou porci. Miloval totiž Hanu, ačkoli jí Hospodin nedopřál plodnost.

6Její protivnice ji ale nesnesitelně ponižovala a trápila kvůli tomu, že jí Hospodin nedopřál plodnost.

7A tak to bývalo rok co rok, kdykoli šla do Hospodinovy svatyně. Jednou ji ponižovala tak, že se rozplakala a nemohla ani jíst.

8Její muž Elkána jí řekl: "Proč pláčeš, Hano? Proč nejíš? Proč si to tak bereš k srdci? Nejsem snad pro tebe lepší než deset synů?"

9Když potom v Šílu pojedli a popili, Hana vstala. U veřejí Hospodinova svatostánku právě seděl na stolci kněz Elí.

10Hana se tehdy v hluboké úzkosti modlila k Hospodinu a s velikým pláčem

11složila tento slib: "Hospodine zástupů, kéž bys laskavě shlédl na trápení své služebnice a pomyslel na mě! Nezapomeneš-li na svou služebnici, ale dáš jí syna, pak ho na celý život odevzdám Hospodinu a jeho hlavy se nikdy nedotkne břitva."

12Když se tak před Hospodinem modlila, Elí si všiml jejích úst.

13Hana totiž promlouvala srdcem, rty se jí chvěly, ale protože její hlas nebylo slyšet, Elí si myslel, že je opilá.

14Proto jí Elí řekl: "Jak dlouho tu budeš opilá? Prober se!"

15Hana mu ale odpověděla: "Tak to není, můj pane. Jsem jen zdrcená. Nepila jsem víno ani pivo; jen jsem si vylévala duši před Hospodinem.

16Nepokládej svou služebnici za ničemnou ženu. Modlila jsem se tu z velikého zármutku a rozrušení."

17"Jdi v pokoji," řekl jí na to Elí, "a kéž ti Bůh Izraele dá, o co jsi ho úpěnlivě prosila."

18"Jsi ke své služebnici tak laskav!" řekla Hana, a když odešla, pojedla a smutek z její tváře zmizel.

19Časně ráno vstali, a když se poklonili Hospodinu, vydali se zpátky domů do Rámy. Elkána se pak se svou ženou Hanou miloval a Hospodin na ni nezapomněl.

20Než se rok s rokem sešel, Hana počala a porodila syna. Dala mu jméno Samuel, Vyslyšel Bůh, neboť řekla: "Vyprosila jsem ho od Hospodina."

21Když se pak Elkána znovu vydal s celou svou rodinou předložit Hospodinu výroční oběť a splnit svůj slib,

22Hana nešla. "Až chlapce odkojím," řekla svému muži, "přivedu ho před Hospodina a zůstane tam navždy."

23"Dělej, jak myslíš," řekl jí na to Elkána. "Zůstaň tu, než ho odkojíš, a kéž Hospodin přivede tvůj slib k naplnění." A tak ta žena zůstala se svým synkem a pečovala o něj, dokud ho neodkojila.

24A když ho odkojila, vzala tříletého býčka, efu mouky a džbán vína a odvedla chlapce do Hospodinovy svatyně v Šílu. Bylo to ještě malé dítě.

25Býčka porazili a chlapce přivedli k Elímu.

26"Můj pane," řekla Hana, "poslyš prosím. Jakože jsi, můj pane, živ, já jsem ta žena, která tu poblíž tebe stála a modlila se k Hospodinu.

27Za toto dítě jsem se tehdy modlila a Hospodin mi dal, o co jsem ho úpěnlivě prosila.

28Teď ho tedy odevzdávám Hospodinu, aby mu patřil po celý svůj život." A poklonili se tam Hospodinu.

Jump to: Chapter 2 →