Daniel 5

Czech

← Chapter 4 Jump to: Chapter 6 →

1Král Belšasar jednou vystrojil velikou hostinu pro tisíc svých velmožů a v jejich společnosti popíjel víno.

2Napit tím vínem pak Belšasar poručil, ať přinesou zlaté a stříbrné nádoby, které jeho otec Nabukadnezar odnesl z jeruzalémského chrámu: "Král z nich bude pít se svými velmoži, manželkami a konkubínami!"

3A tak přinesli ty zlaté nádoby odnesené z Božího chrámu v Jeruzalémě a král se svými velmoži, manželkami a konkubínami z nich pil.

4Popíjeli víno a oslavovali bohy ze zlata a stříbra, z bronzu a železa, ze dřeva i kamene.

5Vtom se přímo před svícnem objevily prsty lidské ruky a začaly psát na omítku královského paláce. Když král spatřil tu píšící ruku,

6zbledl hrůzou. Kolena se mu roztřásla, že se sotva držel na nohou.

7Vykřikl, ať přivedou kouzelníky, mágy a jasnovidce. Potom těm babylonským mudrcům řekl: "Kdokoli ten nápis přečte a vyloží mi ho, bude oblečen purpurem, na krk dostane zlatý řetěz a stane se třetím nejmocnějším v království!"

8Všichni královští mudrci tedy předstupovali, ale nedovedli králi ten nápis přečíst ani vyložit.

9To krále Belšasara vyděsilo ještě víc a byl čím dál bledší. I jeho velmoži byli zděšení.

10Když královna matka uslyšela hlasy krále a velmožů, vešla do hodovní síně. "Ať žiješ, králi, navěky!" řekla. "Neděs se tolik a nebuď bledý.

11Máš ve svém království muže, v němž přebývá duch svatých bohů. Ten za dnů tvého otce prokázal jasnozřivost, důvtip a moudrost, jakou mívají bohové. Král Nabukadnezar, tvůj otec, jej proto ustanovil nejvyšším z věštců, kouzelníků, mágů a jasnovidců.

12Daniel, jemuž král dal jméno Baltazar, totiž prokázal vzácného ducha, rozumnost a důvtip ve vykládání snů, odhalování tajemství a řešení záhad. Nech proto zavolat Daniela - on ti ten nápis vyloží."

13A tak Daniela přivedli před krále. "Ty jsi ten Daniel z židovských vyhnanců, které můj královský otec přivedl z Judska?" zeptal se ho král.

14"Slyšel jsem, že je v tobě duch bohů a že jsi prokázal jasnozřivost, důvtip a vzácnou moudrost.

15Před chvílí ke mně přivedli mudrce a kouzelníky, aby mi přečetli a vyložili tento nápis, ale vůbec to nedokázali.

16O tobě jsem ale slyšel, že dovedeš vykládat smysl a řešit záhady. Nuže, dokážeš-li ten nápis přečíst a vyložit, budeš oblečen purpurem, na krk dostaneš zlatý řetěz a staneš se třetím nejmocnějším v království."

17Daniel na to králi odpověděl: "Nech si své dary. Odměnit můžeš někoho jiného. Ten nápis ale králi přečtu a jeho smysl vyložím.

18Slyš, králi! Nejvyšší Bůh dal tvému otci Nabukadnezarovi království, velikost, slávu a velebnost.

19Pro tu velikost, kterou ho obdařil, jej s bázní a chvěním ctili lidé všech národů a jazyků. Koho chtěl, zabil, a koho chtěl, ušetřil. Koho chtěl, povýšil, a koho chtěl, ponížil.

20Když ale zpyšněl v srdci a zatvrdil se v nadutosti, byl ze svého královského trůnu sesazen a o svou slávu připraven.

21Byl odehnán pryč od lidí a dostal rozum zvířecí. Žil mezi divokými osly, jedl trávu jako býk a tělo měl mokré od rosy, než poznal, že nad lidským královstvím vládne Bůh Nejvyšší a koho chce, nad ním může postavit.

22Ale ty, jeho syn Belšasar, ses v srdci nepokořil, přestože jsi to všechno věděl.

23Naopak ses pozvedl proti Pánu nebes. Nechal sis přinést nádoby z jeho chrámu a popíjel jsi z nich se svými velmoži, manželkami a konkubínami. Oslavoval jsi bohy ze stříbra, zlata, bronzu, železa, dřeva i kamene, kteří nevidí, neslyší ani nic nevědí - ale Bohu, který má v moci každý tvůj dech a každý tvůj krok, jemu jsi slávu nevzdal!

24To proto poslal onu ruku, která napsala ten nápis.

25Ten nápis zní takto: MENE MENE TEKEL UFARSIN.

26Smysl těch slov je následující: Mene - Bůh tvé kralování ‚sečetl' a podtrhl.

27Tekel - byl jsi ‚zvážen' na vahách a shledán příliš lehkým.

28Peres - tvé království je ‚rozpolceno' a dáno Médům a Peršanům!"

29Belšasar hned na to přikázal, ať Daniela obléknou purpurem, na krk mu dají zlatý řetěz a prohlásí ho třetím nejmocnějším v království.

30Ještě té noci pak byl babylonský král Belšasar zabit.

← Chapter 4 Jump to: Chapter 6 →