Judges 3

Czech

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →

1Toto jsou národy, které Hospodin ponechal, aby jimi zkoušel Izraelce, kteří nezažili žádný z bojů o Kanaán.

2(Udělal to proto, aby izraelská pokolení, která neměla zkušenost s bojem, naučil bojovat.)

3Ponechal tedy pětici filištínských států a všechny Kananejce, Sidonce a Hivejce bydlící v libanonském pohoří od hory Baal-hermon až k Lebo-chamátu.

4Ti zůstali, aby skrze ně byl Izrael zkoušen, aby se ukázalo, zda budou poslouchat Hospodinova přikázání, která skrze Mojžíše vydal jejich otcům.

5Synové Izraele bydleli uprostřed Kananejců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců.

6Brali si jejich dcery za manželky, své dcery dávali jejich synům a sloužili jejich bohům.

7Synové Izraele jednali v Hospodinových očích zle. Zapomínali na Hospodina, svého Boha, a sloužili baalům a ašerám.

8Hospodin proto vzplanul proti Izraeli hněvem a vydal je napospas králi jménem Kušan Rišatajim z mezopotamského Aramu. Izraelci pak sloužili Kušanu Rišatajimovi osm let.

9Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce, aby je vysvobodil. Byl to Otniel, syn Kenaze, mladšího bratra Kálebova.

10Spočinul na něm Duch Hospodinův, a tak se stal v Izraeli soudcem. Vytáhl do boje a Hospodin mu vydal aramejského krále Kušana Rišatajima do rukou, takže ho přemohl.

11Země pak měla mír čtyřicet let, než Otniel, syn Kenazův, zemřel.

12Potom však synové Izraele znovu jednali v Hospodinových očích zle. A protože v jeho očích páchali zlo, nechal Hospodin moábského krále Eglona, aby přemohl Izrael.

13Spojil se s Amonci i Amalekovci, vytáhl a udeřil na Izrael a zabral Palmové město.

14Izraelci pak sloužili moábskému králi Eglonovi osmnáct let.

15Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce. Byl to levák Ehud, syn Benjamínce Gery. Po něm Izraelci poslali svůj povinný dar moábskému králi Eglonovi.

16Ehud si vyrobil krátký dvojsečný meč, připásal si jej pod oděv k pravému stehnu

17a přinesl ten dar moábskému králi Eglonovi (který byl veliký tlusťoch).

18Po odevzdání povinného daru Ehud propustil ty, kdo dar přinesli,

19ale sám se od gilgalského Pesilim vrátil zpět. "Mám pro tebe, králi, něco tajného," řekl. "Tiše!" zavelel král, načež se všichni kolemstojící vzdálili.

20Eglon seděl o samotě v chládku svého střešního pokoje. Ehud k němu přistoupil a řekl: "Mám pro tebe Boží slovo!" Král se zvedl z křesla

21a vtom Ehud levicí tasil od pravého stehna meč a vrazil mu ho do břicha.

22Za čepelí vnikla dovnitř i rukojeť a tuk se nad ní zavřel, protože mu ten meč z břicha nevytáhl. Ven vyšel zadem.

23Ehud vyšel ven záchodem a dveře střešního pokoje za sebou zavřel na zástrčku.

24Po jeho odchodu přišli služebníci, a když viděli, že dveře střešního pokoje jsou zavřené na zástrčku, řekli si: Nejspíš koná v chladné komůrce potřebu.

25Přešlapovali tam, až z toho byli nesví, ale dveře střešního pokoje pořád nikdo neotvíral. Vzali tedy klíč, otevřeli - a hle, jejich pán leží na zemi mrtev!

26Zatímco čekali, Ehud už minul Pesilim a prchal směrem k Seiře.

27Když dorazil, zatroubil v Efraimských horách na beraní roh. Synové Izraele sestoupili z hor s Ehudem v čele.

28"Rychle za mnou!" zvolal. "Hospodin vydal vašeho nepřítele Moába do vašich rukou." Sestoupili za ním, obsadili Moábcům jordánské brody a nedovolili nikomu přecházet.

29Pobili tenkrát asi 10 000 Moábců, samé silné a udatné bojovníky. Nikdo neunikl.

30Moáb se toho dne musel před Izraelem pokořit. Země pak měla mír osmdesát let.

31Po něm přišel Šamgar, syn Anatův. Ten pobil šest set Filištínů volským bodcem. Také on zachránil Izrael.

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →