Matthew 21

Czech

← Chapter 20 Jump to: Chapter 22 →

1Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfagé u Olivetské hory, poslal Ježíš dva učedníky

2a řekl jim: "Jděte do vesnice před vámi. Hned tam najdete přivázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně.

3Kdyby vám někdo něco namítal, odpovězte: ‚Pán je potřebuje' a hned je pošle."

4To se stalo, aby se naplnilo slovo proroka:

5"Povězte Dceři sionské: Hle, tvůj král přichází k tobě, mírný, sedící na oslu, na oslíku, osličím hříbátku."

6Učedníci šli a udělali, jak jim Ježíš přikázal.

7Přivedli oslici s oslátkem, položili na ně pláště a posadili ho na ně.

8Veliký zástup pak prostíral své pláště na cestě a jiní sekali větve ze stromů a stlali je na cestu.

9Zástupy, které šly zepředu i zezadu, volaly: "Hosana, Synu Davidův!" "Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!" "Hosana na výsostech!"

10Když vjížděl do Jeruzaléma, ve městě zavládlo vzrušení. Všichni se ptali: "Kdo to je?"

11"Ježíš," odpovídaly zástupy, "ten prorok z galilejského Nazaretu!"

12Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal všechny, kdo tam prodávali a nakupovali. Zpřevracel stoly směnárníků i sedačky prodavačů holubic

13se slovy: "Je psáno: ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby,' ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů'!"

14V chrámě ho obklopili slepí a chromí a on je uzdravil.

15Když ale vrchní kněží a znalci Písma viděli divy, které konal, a děti, jak v chrámě křičí: "Hosana, Synu Davidův!" rozhořčili se.

16"Slyšíš, co říkají?" ptali se ho. "Ovšem," odvětil Ježíš. "Copak jste nikdy nečetli: ‚Z úst nemluvňátek a kojenců sis připravil chválu'?"

17Potom je opustil a odešel z města do Betanie, kde přenocoval.

18Za svítání cestou zpět do města dostal hlad.

19Uviděl u cesty jeden fíkovník, šel k němu, ale nenašel na něm nic než listí. Řekl mu tedy: "Ať se z tebe už navěky nerodí ovoce!" A ten fíkovník hned uschl.

20Když to viděli učedníci, podivili se: "Jak to, že ten fíkovník tak rychle uschl?"

21Ježíš jim odpověděl: "Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!' stane se to.

22Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte."

23Když přišel do chrámu a vyučoval tam, přistoupili k němu vrchní kněží a starší lidu se slovy: "Jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!"

24"Já se vás také na něco zeptám," řekl jim na to Ježíš. "Když mi odpovíte, i já vám odpovím, jakým právem to dělám.

25Odkud se vzal Janův křest? Z nebe, nebo z lidí?" Začali se tedy mezi sebou dohadovat: "Když řekneme, že z nebe, řekne: ‚Tak proč jste mu nevěřili?'

26Když řekneme, že z lidí, musíme se bát zástupu, protože všichni mají Jana za proroka."

27Nakonec mu řekli: "Nevíme." "Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám," odpověděl jim Ježíš.

28"Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Šel za prvním a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici.'

29Odpověděl: ‚Nechce se mi,' ale pak si to rozmyslel a šel.

30Potom šel za druhým a řekl mu totéž. Ten odpověděl: ‚Ano, pane, půjdu,' ale nešel.

31Který z těch dvou naplnil otcovu vůli?" "Ten první," řekli. Ježíš jim odpověděl: "Amen, říkám vám, že výběrčí daní a nevěstky jdou do Božího království před vámi.

32Když k vám Jan přišel cestou spravedlnosti, nevěřili jste mu, ale výběrčí daní a nevěstky mu uvěřili. Ale ani potom, co jste to viděli, jste si nerozmysleli, že mu uvěříte."

33"Poslechněte si další podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal v ní lis a postavil věž. Pak ji pronajal vinařům a vydal se na cestu.

34Když se přiblížil čas vinobraní, poslal k vinařům své služebníky, aby převzali její úrodu.

35Vinaři se těch služebníků chopili a jednoho ztloukli, jiného zabili a dalšího kamenovali.

36Poslal tedy ještě jiné služebníky, více než předtím, a těm udělali totéž.

37Nakonec k nim poslal svého syna. Řekl si: ‚Před mým synem se zastydí.'

38Když ale vinaři toho syna uviděli, řekli si: ‚Tohle je dědic. Pojďme ho zabít a zmocnit se dědictví!'

39Chopili se ho, vyvlekli z vinice ven a zabili.

40Co tedy pán vinice udělá s oněmi vinaři, až přijde?"

41Odpověděli mu: "Ty zlosyny zle zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odevzdávat ovoce v čas sklizně."

42Ježíš jim řekl: "Nikdy jste nečetli v Písmech? ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným. Sám Hospodin to učinil a v našich očích je to div.'

43Proto vám říkám, že Boží království vám bude vzato a bude dáno lidu, který ponese jeho ovoce.

44Kdo upadne na ten kámen, ten se roztříští, a na koho ten kámen padne, toho rozdrtí."

45Když vrchní kněží a farizeové slyšeli ta jeho podobenství, pochopili, že mluví o nich,

46a chtěli ho zatknout. Báli se ale zástupů, protože lidé ho měli za proroka.

← Chapter 20 Jump to: Chapter 22 →