bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech
/
Proverbs 1
Proverbs 1
Czech
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 2 →
1
Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále nad Izraelem,
2
k nabytí moudrosti a k poučení, jak rozumět hlubokým výrokům,
3
jak si osvojit, co učí rozum, spravedlnost, právo a poctivost,
4
jak předat prostoduchým chytrost, mládeži prozíravost a vědění.
5
Moudrý ať poslouchá a rozmnoží svou znalost, rozumný ať dá si poradit,
6
jak porozumět úslovím a jinotajům, rčením mudrců a jejich hádankám.
7
Klíčem k poznání je úcta k Hospodinu; moudrostí a poučením jen hlupák pohrdá.
8
Poslouchej, synu můj, otcovo poučení, od matčiných pokynů se nevzdaluj.
9
Půvabným věncem na tvé hlavě budou, náhrdelníkem budou na hrdle tvém.
10
Nenech se zlákat, synu, když hříšníci tě mámí:
11
"Pojď s námi, budem ze zálohy vraždit, někoho nevinného jen tak přepadnem,
12
jako hrob zaživa je spolknem, vcelku, jako když padnou do jámy.
13
Všemožné cennosti si snadno pořídíme, domy si naplníme kořistí.
14
Na naši kartu vsaď svůj osud, společný měšec budem všichni mít!"
15
Na cestu s nimi nepouštěj se, synu, nevydávej se v jejich šlépějích -
16
jejich nohy běží k neštěstí, k prolití krve spěchají!
17
Líčit síť před očima ptáků je jistě zcela zbytečné.
18
Tihle však na sebe smrtelnou léčku strojí, na vlastní duši číhají.
19
Tak skončí každý, kdo hledá mrzký zisk - o vlastní duši ho to připraví.
20
Moudrost venku na ulicích volá, na náměstích svůj hlas pozvedá,
21
na rušných nárožích hlasitě vykřikuje, v průchodu městské brány proslov má:
22
"Kdy omezenců láska k malosti už skončí, kdy drzounů záliba v drzosti, kdy tupců nenávist ke všemu vědění?
23
Obraťte se, když vás napomínám, hle, svého ducha na vás vylít chci, právě vám chci svá slova oznámit!
24
Dosud jsem volala, však nechtěli jste slyšet, ruku jsem nabízela, nikdo však nevnímal,
25
všechny mé rady zavrhli jste, mými domluvami se nikdo neřídil.
26
Vašemu neštěstí já nyní zasměji se i hrůze, jež vás přepadne. Bavit se budu,
27
až jako bouře zachvátí vás hrůza, až jako vichr udeří vaše neštěstí, až soužením a tísní budete sevřeni.
28
Až mě pak volat budou, neozvu se, budou mě shánět, avšak nenajdou.
29
Protože nenáviděli poznání, úctu k Hospodinu si zvolit nechtěli,
30
mými radami se nikdy neřídili, mojí domluvou vždy jen pohrdli,
31
proto ať snědí, co si navařili, vlastními plány ať se nasytí!
32
Omezenci zajdou na vlastní umíněnost, spokojenost tupců je jejich záhuba.
33
Kdo mě však poslouchá, ten pohodlně žije v bezpečí před hrozbou všeho zla."
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 2 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31