1 Corinthians 13

Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal

← Chapter 12 Jump to: Chapter 14 →

1Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl lásky, jsem jen zvučící kov a hlaholící zvon.

2A kdybych měl (dar) proroctví a věděl všechna tajemství a měl všechno poznání a kdybych měl všecku víru, takže bych hory přenášel, ale lásku neměl, nejsem nic.

3A kdybych rozdal všechen svůj majetek na pokrmy chudým a vydal své tělo k spálení, ale neměl lásky, není mi to k ničemu.

4Láska je trpělivá, dobrotivá je láska, nezávidí, láska se neholedbá, nenadýmá se,

5nejedná nevhodně, nehledá svého prospěchu, neroztrpčuje se, nepřipočítává zlo,

6neraduje se z křivdy, raduje se však s pravdou.

7Všecko omlouvá, všemu věří, všeho se naděje, všecko vydrží.

8Láska nikdy nepadá. Ať jsou to proroctví, pominou; ať jsou to jazyky, přestanou; ať je to poznání, pomine.

9Vždyť jen částečně poznáváme a částečně prorokujeme.

10Ale až přijde to dokonalé, zmizí, co je částečné.

11Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě. Ale když jsem se stal mužem, odložil jsem, co bylo dětinné.

12Nyní zajisté vidíme v zrcadle, v záhadě, ale jednou tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale jednou poznám tím způsobem, jakým též jsem byl poznán.

13Teď však trvá víra, naděje, láska, tyto tři; ale největší z nich je láska.

← Chapter 12 Jump to: Chapter 14 →