Mark 4

Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal

← Chapter 3 Jump to: Chapter 5 →

1A opět začal učit u moře. I shromáždí se u něho přečetný zástup, takže vstoupil na loď a posadil se na moři, všechen zástup pak byl na souši u moře.

2Učil je mnoho v podobenstvích a ve svém učení jim pravil:

3„Slyšte! Hle, vyšel rozsévač rozsévat.

4A když rozséval, padlo jedno (zrno) vedle cesty; i přiletěli ptáci a sezobli je.

5Jiné padlo na kameni tou zem, kde nemělo mnoho půdy. A hned vzešlo, protože nemělo hlubokou prsť.

6A když vyšlo slunce, bylo sežehnuto, a protože nemělo kořen, uschlo.

7A jiné padlo do trní; a vzešlo trní a udusilo je, takže plod nedalo.

8A jiná padla do dobré půdy. I dávala plod, který rostl a množil se, a nesla třicet, šedesát i sto.“

9Pravil také: „Kdo má uši k slyšení, poslouchej!“

10Když pak byl sám, tázali se ho na to podobenství ti, kteří byli kolem něho s dvanácti.

11A pravil jim: „Vám je dáno (znát) tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, všechno se děje v podobenstvích,

12aby se dívali a dívali, a neviděli, aby poslouchali a poslouchali, a nerozuměli, aby se někdy neobrátili a nebylo jim odpuštěno.“

13A řekne jim: „Nechápete toto podobenství? A jak porozumíte všem podobenstvím?

14Ten rozsévač zasévá slovo.

15Ti vedle cesty, kde se zasévá to slovo, jsou ti, kdo uslyšeli; ale hned přijde satan a odnímá to slovo, které do nich bylo zaseto.

16A podobně, kteří byli zaseti na kamenitou zem, jsou ti, kdo uslyší to slovo a hned je s radostí přijímají;

17ale nemají v sobě kořen, nýbrž jsou chvilkoví. Když potom nastane soužení a pronásledování pro to slovo, najednou upadají.

18A jsou jiní, kteří byli zaseti do trní. To jsou ti, kdo poslouchají to slovo,

19ale světské starosti, klamavé bohatství a touhy po ostatních věcech se vkrádají a dusí to slovo, takže se stává neplodným.

20A zaseti do dobré země jsou ti, kdo poslouchají a přijímají to slovo a nesou plody: třicet, šedesát i sto.“

21Pravil jim také: „Což se přináší svíčka, aby se postavila pod nádobu nebo pod postel? Zda ne (spíše),aby se postavila na svícen?

22Neboť nic není skryto, co by se neprojevilo, ani se nic neutají, ale vyjde to najevo.

23Kdo má uši k slyšení, poslouchej!“

24Řekl jim ještě: „Dávejte pozor, co slyšíte! Jakou mírou měříte, takovou vám bude měřeno, a bude vám přidáno.

25Neboť kdo má, tomu bude dáno, ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“

26Také řekl: „S Božím královstvím je to jako s člověkem, který vhodí semeno do země;

27on spí a vstává v noci a ve dne, semeno však vyráží a roste, aniž on ví, jak.

28Země totiž sama od sebe vydává plod, napřed stéblo, potom klas a nakonec plnou pšenici v klase.

29A když plod uzraje, hned se dá (člověk) do sekání, protože žně jsou tu.“

30Také pravil: „Čemu připodobníme Boží království? Nebo do jakého podobenství je vložíme?

31Je jako hořčičné zrnko, když je zaseto do země; je menší než všechna semena na zemi,

32ale když je zaseto, vzejde a stává se větším než všechny byliny a vyžene velké větve, takže v jeho stínu mohou sídlit nebeští ptáci.“

33A mnoha takovými podobenstvími mluvil jim slovo, pokud mohli slyšet,

34a bez podobenství jim nemluvil, ale soukromě svým učedníkům vykládal všecko.

35Téhož dne, když se schýlilo k večeru, řekne jim: „Přeplujme na druhý břeh!“

36Když rozpustili zástup, vzali ho, jak byl na lodi; byly s ním i jiné lodi.

37A strhla se silná větrná bouře a hnala na loď tolik vln, že se loď už naplňovala.

38On sám však spal na zádi na podušce. I vzbudí ho a řeknou mu: „Mistře, je ti to jedno, že hyneme?“

39Tu vstal, poručil větru a řekl moři: „Mlč, ztichni!“ A vítr přestal a nastal veliký klid.

40Jim pak řekl: „Proč se tak bojíte? Ještě ne máte víru?“

41Oni se velmi báli a pravili mezi sebou: „Kdo to asi je, že ho i vítr i moře poslouchají?“

← Chapter 3 Jump to: Chapter 5 →

Recommended Reading

Commentary Mark Commentaries → Devotional Mark Devotional Guide → Get This Bible SKRABAL Study Bible →