Philippians 3

Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →

1Konečně, moji bratři, radujte se v Pánu! Psát vám tytéž věci není mi obtížno, vám to však dodá jistoty.

2Chraňte se těch psů, chraňte se těch špatných dělníků, chraňte se té rozřízky!

3Neboť (správně) obřezaní jsme my, kdo duchem sloužíme Bohu a máme chloubu v Kristu Ježíši a neskládáme důvěru v tělo,

4ačkoliv také já mám proč mít důvěru i v tělo. Myslí-li někdo jiný, že může skládat důvěru v tělo, tím více já!

5Byl jsem obřezán osmého dne, jsem rodem Izraelita, z kmene Benjaminova, Hebrej z Hebrejů, co do Zákona farizeus,

6co do horlivosti pronásledovatel Církve, co do spravedlnosti, která je v Zákoně, nelze mi nic vyčítat.

7Avšak co mi bývalo ziskem, považuji pro Krista za škodu.

8Ano, vůbec považuji všecko za škodu, když to srovnám s nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, mého Pána. Pro něho jsem se toho všeho vzdal a považuji to za brak, jen když získám Krista

9a budu nalezen v něm, a to ne se svou spravedlností, která je ze Zákona, nýbrž s tou, která je skrze víru v Krista, se spravedlností z Boha na základě víry;

10abych poznal jej i moc jeho zmrtvýchvstání a měl účast v jeho utrpení; připodobňuji se mu ve smrti,

11abych nějak dospěl ke vzkříšení z mrtvých.

12Ne že bych (toho) již dosáhl nebo byl už dokonalý; ale chvátám, zda také uchvátím, poněvadž jsem byl také uchvácen Kristem Ježíšem.

13Bratři, já o sobě nemyslím, že jsem (to zcela) uchvátil. Jde však o jedno: Zapomínám na to, co je za mnou, a tíhnu k tomu, co je přede mnou,

14spěchám k cíli, k vítězné odměně Božího povolání shora, k níž jsem povolán v Kristu Ježíši.

15Takto tedy smýšlejme všichni, kdo jsme dokonalí; a smýšlíte-li v čem jinak, i to vám Bůh odhalí.

16Jen toto: k čemu jsme dospěli, v tom jděme dále.

17Bratři, staňte se mými následovníky a patřte na ty, kdo žijí podle vzoru, jaký máte v nás.

18Neboť, jak jsem vám často říkal, nyní to pravím i s pláčem, že mnozí žijí jako nepřátelé kříže Kristova.

19Jejich konec je záhuba, jejich bůh je břicho a a sláva ve vlastní hanbě; oni mají na mysli pozemské věci.

20My však jsme občané nebes. Odtamtud také očekáváme Spasitele, Pána Ježíše Krista;

21on přemění naše ubohé tělo k podobě se svým slavným tělem, podle moci, kterou si může i všecko podrobit.

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →