bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Kralichka 1613
/
Job 13
Job 13
Czech Kralichka 1613
← Chapter 12
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 14 →
1
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
← Chapter 12
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 14 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42