bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Kralichka 1613
/
Job 8
Job 8
Czech Kralichka 1613
← Chapter 7
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 9 →
1
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3
Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
← Chapter 7
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 9 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42