1 Corinthians 2

Czech Kralichka 1998

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →

1Když jsem k vám tedy, bratři, přišel, nepřišel jsem vám zvěstovat Boží svědectví se vznešeností řeči nebo moudrosti.

2Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného.

3A byl jsem u vás ve slabosti a v bázni a ve mnohém rozechvění.

4A má řeč a mé kázání nebylo v přesvědčivých řečech lidské moudrosti, ale v dokázání Ducha a moci,

5aby vaše víra nespočívala v lidské moudrosti, ale v Boží moci.

6Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, avšak ne moudrost tohoto věku, ani vládců tohoto věku, kteří hynou.

7Ale mluvíme tajemnou moudrost Boží, tu skrytou [moudrost], kterou Bůh předurčil před věky k naší slávě,

8kterou nikdo z vládců tohoto věku nepoznal, neboť kdyby [ji] poznali, neukřižovali by Pána slávy.

9Ale jak je napsáno: "Co oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani na lidské srdce nevstoupilo, to připravil Bůh těm, kteří ho milují."

10Nám [to] však Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všechny věci, i Boží hlubokosti.

11Vždyť kdo z lidí zná nitro člověka, než duch člověka, který je v něm? Tak ani Boží věci nezná nikdo [jiný] než Duch Boží.

12My jsme ovšem nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám bylo od Boha darováno.

13O tom také mluvíme (ne slovy, jimž učí lidská moudrost, ale slovy, jimž vyučuje Duch Svatý) , když spojujeme duchovní věci [s] duchovními.

14Ale tělesný člověk nepřijímá věci Božího Ducha, neboť jsou mu bláznovstvím, a nemůže [je] poznat, protože musí být posuzovány duchovně.

15Kdo však [je] duchovní, posuzuje všechno, sám pak není posuzován od nikoho.

16Neboť: "Kdo poznal Pánovu mysl, aby ho poučil?" A my máme mysl Kristovu!

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →