Mark 13

Czech Kralichka 1998

← Chapter 12 Jump to: Chapter 14 →

1Když potom vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Mistře, pohleď, jaké kameny a jaké stavby!"

2Ježíš mu odpověděl: "Vidíš tyto veliké stavby? Nebude [tu] ponechán kámen na kameni: [všechno] bude zbořeno."

3Když se pak posadil na Olivetské hoře naproti chrámu, ptali se ho soukromě Petr, Jakub, Jan a Ondřej:

4"Řekni nám, kdy to bude a jaké [bude] znamení [času], kdy se toto všechno naplní?"

5Tehdy jim Ježíš začal odpovídat: "Dejte pozor, aby vás nikdo nesvedl.

6Mnozí totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: 'Já jsem [Kristus,] ' a svedou mnohé.

7Když pak uslyšíte války a zprávy o válkách, nestrachujte se, protože se [to] musí dít. Ale to ještě nebude konec.

8Povstane totiž národ proti národu a království proti království. Na [různých] místech budou zemětřesení a budou hladomory a nepokoje. Toto [jsou] počátky porodních bolestí.

9Ale vy na sebe dávejte pozor. Budou vás totiž vydávat soudům a shromážděním; budete biti a stanete kvůli mně před vládci a králi, na svědectví pro ně.

10Ale nejdříve musí být všem národům kázáno evangelium.

11A když vás budou odvádět a dávat [do vězení], nedělejte si předem starosti a nerozmýšlejte si, co byste řekli, ale mluvte to, co vám bude dáno v tu chvíli. Nejste [to] totiž vy, kdo mluví, ale Duch Svatý.

12Tehdy vydá bratr bratra na smrt, i otec [svého] syna, a děti povstanou proti rodičům a zabijí je.

13A všichni vás budou nenávidět kvůli mému jménu. Ale kdo vytrvá až do konce, ten bude spasen."

14"Ale když uvidíte' ohavnost zpustošení', o níž mluvil prorok Daniel, jak stojí, kde [stát] nemá (kdo čte, rozuměj) , tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor.

15Kdo [bude] na střeše, ať nesestupuje do svého domu, ani nevchází, aby si ze svého domu něco vzal.

16A kdo na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť.

17Ale běda [bude] v těch dnech těhotným a těm, které kojí.

18Proto se modlete, aby váš útěk nenastal v zimě.

19Protože ty dny budou [dny] soužení, jaké do této doby nebylo od počátku stvoření, které Bůh stvořil, a [jaké] už nikdy nebude.

20A kdyby Pán ty dny nezkrátil, nezachránil by se žádný člověk. Kvůli vyvoleným, které vyvolil, však [Pán] ty dny zkrátil."

21"Kdyby vám v té době někdo řekl: 'Hle, Kristus [je] zde!' anebo' Pohleďte, tam [je]!', nevěřte.

22Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou dělat divy a zázraky, aby sváděli (kdyby [to] bylo možné) dokonce i vyvolené.

23Ale vy dávejte pozor. Hle, všechno jsem vám řekl předem.

24V těch dnech po tom soužení se pak zatmí slunce a měsíc nevydá své světlo.

25Hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, budou otřeseny.

26A tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblacích s velikou mocí a slávou.

27A tehdy pošle své anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř větrů, od nejzazšího konce země po nejzazší konec nebe."

28"Naučte se tedy od fíkovníku tomuto podobenství: Když již jeho větev změkne a vyráží listí, poznáváte, že léto je blízko.

29Tak i vy, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že je blízko, [že už je] ve dveřích.

30Amen, říkám vám, že toto pokolení rozhodně nepomine, než se toto všechno stane.

31Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.

32O tom dni a hodině však nikdo neví-ani andělé v nebi ani Syn, jenom Otec.

33Dávejte pozor, buďte bdělí a modlete se, vždyť nevíte, kdy nastane ten čas.

34[Je to] jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému [určil] jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl.

35Proto bděte, neboť nevíte, kdy přijde pán domu-zda večer nebo o půlnoci nebo za kuropění nebo za svítání.

36Aby vás snad, když znenadání přijde, nenalezl spící.

37A co říkám vám, říkám všem: Bděte."

← Chapter 12 Jump to: Chapter 14 →