Mark 7

Czech Kralichka 1998

← Chapter 6 Jump to: Chapter 8 →

1Potom se k němu sešli farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.

2A když uviděli některé jeho učedníky jíst chleby nečistýma (to jest neumytýma) rukama, rozzlobili se.

3Farizeové a všichni Židé totiž nejedí, aniž by si obřadně umyli ruce, a tak dodržují tradici starších.

4[Když přijdou] z trhu, nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných věcí, které přijali a dodržují, [jako] očišťování pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek.

5Farizeové a zákoníci se ho potom zeptali: "Proč tvoji učedníci nežijí podle tradice starších a jedí chléb nečistýma rukama?"

6Ale on jim odpověděl: "Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval dobře, jak je napsáno: 'Tento lid mne ctí svými rty, avšak jejich srdce je ode mne daleko.

7Nadarmo mne ale uctívají, když učí učení a přikázání lidí.'

8Opustili jste totiž Boží přikázání a dodržujete lidskou tradici, očišťování džbánů a pohárů. A takových podobných věcí děláte mnoho."

9A řekl jim: "Zavrhujete Boží přikázání čistě, abyste zachovali svou tradici.

10Vždyť Mojžíš řekl: 'Cti svého otce a svou matku' a' Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, ať propadne smrti.'

11Vy ale říkáte, že kdyby člověk řekl svému otci nebo matce: 'To, čím bych ti měl vypomoci, [je] korban' (to jest dar [Bohu]) ,

12tak už ho nenecháte nic udělat pro jeho otce nebo matku.

13Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A takových podobných věcí děláte mnoho."

14Potom svolal všechen zástup a řekl jim: "Slyšte mne všichni a rozumějte.

15Nic, co zvenčí vchází do člověka, ho nemůže pošpinit. Člověka ale špiní to, co vychází z něj!

16Má-li kdo uši k slyšení, ať slyší."

17Když pak odešel od zástupu do domu, jeho učedníci se ho vyptávali na to podobenství.

18A [on] jim řekl: "Vy jste také tak nechápaví? Copak nerozumíte, že cokoli vchází do člověka zvenčí, ho nemůže pošpinit,

19protože to nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází [to] do stoky?" Tak očistil všechny pokrmy.

20Potom řekl: "Co z člověka vychází, to člověka špiní.

21Z nitra lidského srdce totiž vycházejí zlé myšlenky, cizoložství, smilnění, vraždy,

22krádeže, lakomství, ničemnost, lest, nestydatost, závistivé oko, urážky, pýcha, bláznivost.

23Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a pošpiňují člověka."

24Potom vstal a odešel odtud do končin Týru a Sidonu. Vešel do domu a nechtěl, aby se [to] někdo dozvěděl, ale nemohl se utajit.

25Doslechla se o něm totiž žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám

26(ta žena byla Řekyně, rodem Syrofeničanka) a prosila ho, aby z její dcery vyhnal démona.

27Ale Ježíš jí řekl: "Nech nejprve nasytit děti, protože není správné vzít chléb dětem a hodit [ho] štěňatům."

28Ona mu však odpověděla: "Ano, Pane, ale ta štěňata jedí pod stolem z drobtů od dětí."

29Řekl jí tedy: "Protože [jsi řekla] tato slova, jdi domů. Ten démon z tvé dcery vyšel."

30A když přišla domů, zjistila, že dívka leží na lůžku a že démon odešel.

31Tehdy Ježíš znovu vyšel z kraje Tyrských a Sidonských a prostředkem území Dekapole přišel ke Galilejskému moři.

32Tehdy k němu přivedli hluchoněmého a prosili ho, aby na něj vložil ruku.

33On si ho vzal stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, plivl a dotkl se jeho jazyka.

34Potom vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: "Efata!" což znamená: "Otevři se!"

35A jeho uši se ihned otevřely a pouto jeho jazyka se rozvázalo a začal mluvit správně.

36[Ježíš] jim přikázal, aby [to] nikomu neříkali, ale čím více jim přikazoval, tím více [to] rozhlašovali.

37A [lidé] byli nesmírně ohromeni. Říkali: "Všechno udělal dobře! Dokonce [i] hluchým dává sluch a němým řeč!"

← Chapter 6 Jump to: Chapter 8 →