Daniel 10

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 9 Jump to: Chapter 11 →

1V třetím roce Kóreše, krále Persie, byla Dánijjélovi, jehož jméno bylo nazváno Béltešaccar, zjevená jistá věc, a ta věc byla pravdivá, a le strast veliká; i pochopil tu věc, a no, nabyl pochopení stran toho vidění.

2V oněch dnech jsem já, Dánijjél, na celé tři týdny upadl v truchlivost;

3nepojedl jsem žádoucího pokrmu, aniž maso a neb víno vešlo do mých úst, aniž jsem se vůbec pomazal, až do vyplnění celých tří týdnů.

4A v dvacátý a čtvrtý den prvního měsíce, když jsem se já octl na břehu veliké řeky, - to byl Hiddekel, -

5tu jsem pozvedl své oči a uviděl jsem, že hle, jeden muž, oblečený plátěnými rouchy, a jeho kyčle byly přepásány zlatem z Úfázu

6a jeho tělo bylo jako chrysolit a jeho tvář vzezřením jako blesk a jeho oči jako ohnivé pochodně a jeho paže a jeho nohy vzhledem jako blýskavá mosaz, a zvuk jeho slov jako zvuk davu.

7A to vidění jsem viděl já, Dánijjél, samoten, neboť muži, kteří byli se mnou, to vidění neuviděli, avšak padlo na ně veliké zděšení, takže utekli, aby se skryli,

8a já jsem zbyl samoten a toto veliké vidění jsem uviděl, a le nezbylo ve mně síly, neboť má životnost se obrátila v neduživost, aniž jsem sílu udržel.

9I uslyšel jsem zvuk jeho slov, a za svého slyšení zvuku jeho slov, tu jsem se já omámen octl na své tváři, a no, svou tváří k zemi;

10a hle, sáhla na mne ruka, jež mě pozvedla na má kolena a na dlaně mých rukou,

11a řekl ke mně: Dánijjéli, muži velmi cenný, buď pozorný stran slov, jež já k tobě vyslovuji, a postav se na svém stanovišti, neboť jsem nyní byl k tobě vyslán. A při jeho mluvení touto řečí se mnou jsem stál, třesa se;

12i řekl ke mně: Nechť se nebojíš, Dánijjéli, neboť od prvního dne, co jsi své srdce odevz dal věnování pozornosti a sebeponižování před tváří svého Boha, byla tvá slova vy slýchána a já jsem na tvá slova přišel;

13po dvacet a jeden den však naproti mně stál kníže království Persie, a le hle, pomoci mi přišel Mícháél, jeden z předních knížat, takže jsem já tam, u králů Persie, převládl,

14i přišel jsem dát ti pochopit, co se bude v posledku dní přiházet tvému lidu, neboť to vidění je ještě na mnohé dni.

15A při jeho mluvení se mnou těmito slovy jsem sklopil svou tvář k zemi a oněměl jsem,

16a hle, na mé rty sahal kdosi podobou jako synové lidí, i otevřel jsem svá ústa a promluvil jsem, a řekl jsem k tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, v tom vidění se mé úzkosti obrátily proti mně, aniž jsem sílu udržel.

17A jak by mohl nevolník tohoto mého pána mluvit s tímto mým pánem? a já, od té doby ve mně nezůstává síla a nezbylo ve mně dechu.

18A opět na mne sáhl, vzezřením jako člověk, a posilnil mě

19a řekl: Nechť se nebojíš, muži velmi cenný, pokoj tobě, buď silný, a no, buď silný! A při jeho mluvení se mnou jsem si dodal odvahy a řekl jsem: Nechť můj pán pronáší výrok, neboť jsi mě posilnil.

20I řekl: Zda víš, nač jsem k tobě přišel? A nyní se budu vracet k bojování s knížetem Persie, a když já budu odcházet, hle, přijde kníže Jávána;

21avšak chci ti oznámit, co je zaznamenáno v zápise pravdy, a č není ani jednoho dodavšího si se mnou odvahy proti těmto, leč Mícháél, váš kníže.

← Chapter 9 Jump to: Chapter 11 →