Daniel 8

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 7 Jump to: Chapter 9 →

1V třetím roce kralování Bélšaccara, krále, se mi - mně, Dánijjélovi - ukázalo vidění, po tom, jež se mi ukázalo na počátku;

2a ve vidění jsem zřel, že se v mém zření stalo, že jsem já byl v Šúšánu, v paláci, v kraji Élámu, a ve vidění jsem zřel, že jsem se já octl u řeky Úlaje.

3I pozvedl jsem své oči a uviděl jsem, že hle, před řekou stál jeden beran, jenž měl dva rohy, a ty dva rohy byly vysoké, a le jeden byl vyšší než druhý, a ten vyšší vzrůstal později.

4Viděl jsem toho berana trkajícího k západu a k severu a k jihu, takže žádná zvířata před ním nemohla ob stát a nebylo vyprošťujícího z jeho dosahu, i choval se podle své libosti a stal se velikým.

5A když jsem se já jal uvažovat, hle, od západu na tvář vší země přicházel kozel, aniž zavadil o zem, ten kozel - mezi jeho očima byl nápadný roh;

6i přišel až k tomu beranovi, vládnoucímu těmi dvěma rohy, jehož jsem uviděl stojícího před řekou, a rozběhl se proti němu v popuzení své síly.

7I uviděl jsem ho dorazivšího vedle toho berana, i vrhl se rozhořčeně na něho a udeřil toho berana a zlámal jeho dva rohy, aniž se v tom beranu projevila síla k ob stání před ním, nýbrž ho s hodil na zem a jal se ho pošlapávat a nevyskytl se vyprošťující berana z jeho moci.

8A ten kozel se stal nesmírně velikým, a když nabyl moci, zlámal se ten veliký roh a místo něho vzrostly čtyři nápadné rohy ke čtyřem větrům nebes;

9a z jednoho z nich vyšel jeden maličký roh, jenž se mimořádně zvětšil k jihu a ke vzcházení a k okrase,

10a no, zvětšil se až k osazenstvu nebes a z toho osazenstva posrážel na zem, i z hvězd, a pošlapal je,

11a vzepjal se až ke Knížeti toho osazenstva, takže od něho odňal ustavičnou oběť a základ jeho svatyně byl s hozen,

12a proti ustavičné oběti bylo v bezbožnosti vypravováno vojsko, i jal se na zem s hazovat pravdu, a když tak jednal, měl úspěch.

13I uslyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a jiný svatý tomu dotyčnému, jenž mluvil, řekl: Až dokdy - to to vidění o ustavičné oběti, a ta pustošící bezbožnost, vy dávání i svatyně i osazenstva v pošlapávání?

14A řekl k němu: Až do dvou tisíc a tří set večerů-jiter; pak bude svatyně očištěna.

15A když jsem já, Dánijjél, uzřel to vidění a chtěl jsem zvědět jeho význam, stalo se, že hle, naproti mně stálo jako by vzezření muže

16a uslyšel jsem hlas člověka nad Úlajem, jenž zavolal a řekl: Gavríéli, dej tomuto pochopit to vidění!

17I přišel vedle mého stanoviště a při jeho příchodu jsem strnul leknutím a padl jsem na svou tvář, i řekl ke mně: Rozuměj, synu člověka, že to vidění je o čase konce.

18A při jeho mluvení se mnou jsem na své tváři k zemi klesl omámen, i sáhl na mne a postavil mě na mém stanovišti

19a řekl: Hle, já, dávající ti na vědomí, co se bude dít v posledku doby rozhorlení, neboť konec nastane k určenému času.

20Ten beran, jehož jsi uviděl, vládnoucí těmi dvěma rohy, toť králové Mádaje a Persie,

21a ten chlupatý kozel, jehož jsi uviděl, toť král Jávána, a ten veliký roh, jenž byl mezi jeho očima, to je první král.

22A že se zlámal a místo něho se postavily čtyři, budou z toho národa pov stá va t čtyři království, ne však s jeho silou;

23a v posledku jejich kralování, až bezbožní naplní míru, bude pov stá va t král sveřepý v tvář i a znalý pletich

24a jeho síla bude nabývat moci, a le nikoli jeho silou, a bude podivuhodně působit zhoubu a nabude úspěchu, když se jme tak jednat, a pohubí mocné a lid svatých.

25A na základě svého důvtipu umožní svou rukou i úspěch klamu a ve svém srdci se bude činit velikým; a znenadání bude mnohé hubit, a bude se stavět i proti Knížeti knížat, a le bude muset být bez ruky rozdrcen.

26A to vidění o večerech a jitrech, jak bylo řečeno, to je pravda; ty však to vidění ukryj, neboť je na mnohé dni.

27A já, Dánijjél, jsem byl zdrcený a na několik dní jsem onemocněl; pak jsem vstal a jal jsem se vykonávat své zaměstnání u krále, a le byl jsem pln hrůzy nad tím viděním, a nebylo chápajícího.

← Chapter 7 Jump to: Chapter 9 →