bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Ezekiel 12
Ezekiel 12
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 11
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 13 →
1
I do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
2
Synu člověka, ty bydlíš vprostřed vzpurného domu těch, kteří mají oči k vidění, aniž vidí, a mají uši k slyšení, aniž slyší, neboť oni jsou vzpurný dům.
3
A ty, synu člověka, si pořiď zavazadla k vystěhování a stěhuj se za dne před jejich očima, a ť se vystěhuješ před jejich očima ze svého místa na místo jiné, snad budou pozorovat, neboť oni jsou vzpurný dům.
4
A svá zavazadla nechť vynášíš za dne před jejich očima jako zavazadla k vystěhování a ty budeš vycházet navečer před jejich očima jako za vycházení do vyhnanství;
5
před jejich očima si kopej skrze zeď a vynášej skrze ni.
6
Před jejich očima poneseš na rameni, v husté tmě budeš vynášet; svou tvář musíš zakrýt, takže nebudeš vidět zem, neboť jsem tě učinil znamením domu Isráélovu.
7
I zachoval jsem se tak, podle toho, jak mi bylo rozkázáno; za dne jsem vynesl svá zavazadla jako zavazadla k vystěhování a navečer jsem si rukou prokopal zeď; v husté tmě jsem vynesl, na rameni jsem nesl před jejich očima.
8
A za jitra se ke mně do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
9
Synu člověka, zda k tobě neřekli, dům Isráélův, ten vzpurný dům: Co ty děláš?
10
Řekni k nim: Takto řekl Pán, Hospodin: Toto břímě, toť vládce v Jerúsalémě a všechen dům Isráélův, ti, kdo jsou vprostřed nich.
11
Řekni: Já jsem vaše znamení: Podle toho, co jsem učinil, tak se bude činit jim - půjdou do vyhnanství, do zajetí,
12
a vládce, jenž je vprostřed nich, ponese na rameni v hluboké tmě a bude vycházet; budou kopat skrze zeď k vynášení skrze ni; svou tvář bude zakrývat, protože on nebude smět okem uvidět zem.
13
A chci na něho prostřít svou síť, takže bude polapen v mou smyčku, a chci ho přivést do Bávelu, země Kasdím, a le tu nebude moci vidět a bude tam muset umřít.
14
A vše, co bude kolkolem něho, jeho pomoc a všechny jeho čety budu do všech větrů rozhánět a za nimi tasit meč,
15
i poznají, při mém rozptylování jich mezi národy, když je budu rozhánět po zemích, že já jsem Hospodin.
16
A le chci z nich pozůstavit nemnoho lidí před mečem, před hladem a před morem, aby mohli mezi národy, kam přijdou, vyrozprávět všechny své ošklivosti, i poznají, že já jsem Hospodin.
17
A do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
18
Synu člověka, nechť svůj chléb jíš s třesením a svou vodu piješ s neklidem a se starostí;
19
a k lidu té to země budeš říkat: Takto řekl Pán, Hospodin, o obyvatelích Jerúsaléma na půdě Isráélově: Svůj chléb budou jíst se starostí a svou vodu pít se strachem, neboť jeho země musí zpustnutím být zbavena své náplně pro násilnictví všech, kdo v ní bydlí,
20
a města, jež jsou obydlena, se budou stávat rumišti a země bude spouští, i budete poznávat, že já jsem Hospodin.
21
A do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
22
Synu člověka, co je toto za průpověď, již máte na půdě Isráélově, výrok: Dni se protahují a každé vidění mizí?
23
Proto k nim řekni: Takto řekl Pán, Hospodin: Zruším tuto průpověď, takže jí v Isráéli již nebudou jako průpovědi užívat, nýbrž - promluv k nim -: Přiblížily se dni a splnění všeho vidění;
24
neboť již vprostřed domu Isráélova nebude žádného klamného vidění a ni úlisného věštění.
25
Ano, budu mluvit já, Hospodin, a slovo, jež já budu mluvit, se bude i uskutečňovat, nebude se již odkládat, neboť ve vašich dnech, vy vzpurný dome, budu mluvit slovo a uskutečňovat je, prohlášeno Pánem, Hospodinem.
26
A do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
27
Synu člověka, hle, dům Isráélův, ti říkají: Vidění, jež on vidí, je na mnohé dni, a no, on prorokuje o vzdálených časech.
28
Proto k nim řekni: Takto řekl Pán, Hospodin: Žádné mé slovo se již nebude odkládat; slovo, jež mluvím, se bude i uskutečňovat, prohlášeno Pánem, Hospodinem.
← Chapter 11
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 13 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48