bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Ezekiel 3
Ezekiel 3
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 2
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 4 →
1
A řekl ke mně: Synu člověka, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k domu Isráélovu.
2
I rozevřel jsem svá ústa a dal mi tento svitek sníst
3
a řekl ke mně: Synu člověka, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, jejž ti já dávám. I snědl jsem jej a stal se v mých ústech svou sladkostí jako by medem.
4
A řekl ke mně: Synu člověka, jdi, vstup do domu Isráélova a vyslov se k nim mými slovy,
5
neboť ne k lidu nesrozumitelné řeči a těžkého jazyka jsi ty posílán - k domu Isráélovu,
6
ne k mnohým národnostem nesrozumitelné řeči a těžkého jazyka, jejichž slovům bys nerozuměl; ne-li, že by oni k tobě obraceli sluch, poslal- li bych tě k nim?
7
A le dům Isráélův, ti nebudou ochotni k tobě obracet sluch, neboť oni nejsou ochotni obracet sluch ke mně, neboť dům Isráélův, oni jsou tvrdí čelem a zarputilí srdcem.
8
Hle, tvou tvář jsem učinil tvrdou stejně jako jejich tvář a tvé čelo tvrdým stejně jako jejich čelo;
9
jako diamant, tvrdším než křemen jsem učinil tvé čelo, nemusíš se jich bát ani se před jejich tváří děsit, ač oni jsou vzpurný dům.
10
A řekl ke mně: Synu člověka, všechna slova, jež k tobě vyslovuji, přijmi ve své srdce a svýma ušima slyš,
11
a jdi, vstup k vyhnanectvu, k synům svého lidu a promluv k nim, a no, řekni k nim: Takto řekl Pán, Hospodin, budou-li poslouchat či budou-li pomíjet.
12
A Duch mě pozvedl, i uslyšel jsem za sebou hlas velikého hřmotu: Budiž velebena sláva Hospodinova z jeho místa!
13
A zvuk křídel těch bytostí, navzájem se dotýkajících, a zároveň s nimi zvuk kol - a no, zvuk velikého hřmotu.
14
Duch mě tedy pozvedl a odnesl, i ubíral jsem se, zahořklý popuzením svého ducha, a le silná nade mnou byla ruka Hospodinova;
15
i přišel jsem k vyhnanectvu do Tél Ávívu, k těm, již bydleli u řeky Keváru, a kde oni bydleli, tam jsem se také usídlil na sedm dní, působě rozruch vprostřed nich.
16
A po uplynutí sedmi dní se stalo, že se ke mně do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
17
Synu člověka, učinil jsem tě dozorcem domu Isráélovu; poslyš tedy slovo z mých úst a varuj je ode mne.
18
Když zlovolnému řeknu: Jistotně musíš umřít, a neupozorníš ho, aniž promluvíš k odradění zlovolného od jeho zlovolné cesty, aby zůstal naživu, bude on, zlovolný, ve své nepravosti muset umřít, a le jeho krev budu vy hled áv at z tvé ruky;
19
a le ty, jestliže zlovolného upozorníš, aniž se od vrátí od své zlovůle a od své zlovolné cesty, bude on ve své nepravosti muset umřít, a le ty své žití budeš mít vyproštěno.
20
A při od vrácení se spravedlivého od jeho spravedlnosti, takže se jme páchat bezpráví, když před jeho tvář budu klást překážku, bude on muset umřít, neboť jsi ho neupozornil; bude muset umřít pro svůj hřích, aniž se bude připomínat jeho spravedlnost, již uskutečnil, a le jeho krev budu vy hled áv at z tvé ruky.
21
A le ty, jestliže spravedlivého upozorníš, aby ne bylo hřešení spravedlivého, a on přestane hřešit, bude jistotně zůstávat naživu, neboť byl varován, i ty budeš své žití mít vyproštěno.
22
I byla tam nade mnou ruka Hospodinova a řekl ke mně: Vstaň, vyjdi na rovinu, neboť tam chci s tebou mluvit.
23
I vstal jsem a vyšel jsem na rovinu, a hle, stála tam sláva Hospodinova, jako sláva, již jsem uviděl u řeky Keváru, i padl jsem na svou tvář.
24
A vstoupil do mne Duch, i postavil jsem se na své nohy; a oslovil mě a řekl ke mně: Vstup a zavři se vprostřed svého domu,
25
jinak ty, synu člověka, - hle, dají na tebe provazy a spoutají tě jimi, takže vprostřed nich nebudeš moci vyjít;
26
i budu tvůj jazyk lepit na tvé patro, a ť oněmíš a nestáváš se jim karatelem, že oni jsou vzpurný dům.
27
A le když s tebou promluvím, budu tvá ústa otvírat, a ť k nim můžeš říci: Kdo chce slyšet, nechť slyší, a kdo chce pomíjet, nechť pomíjí, neboť oni jsou vzpurný dům.
← Chapter 2
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 4 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48