bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Jeremiah 14
Jeremiah 14
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 13
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 51
Chapter 52
Chapter 15 →
1
Co se do stalo slovem Hospodinovým k Jeremjovi stran věci sucha:
2
Júdá truchlí, její brány chřadnou, zčernaly až k zemi, a vystupuje křik Jerúsaléma,
3
a jejich vznešení posílají své nepatrné pro vodu; přijdou k jamám - vodu nenajdou, vracejí se, jejich nádoby jsou prázdné; jsou zklamáni a zahanbeni a zakrývají své hlavy.
4
Příčinou půdy - je rozrušená, neboť lijavec v zemi nenastal, - jsou zklamáni a své hlavy zakrývají rolníci;
5
ano i laň v poli rodí s opouštěním, neboť se neukázala zeleň,
6
a divocí oslové stojí na holých pahrbcích, lapají vítr jako šakalové, jejich oči hynou, neboť není bylinstva.
7
Vypovídají-li naše nepravosti proti nám, Hospodine, jednej vzhledem ke jménu svému! Ano, mnohá jsou naše odpadlictví, vůči tobě jsme hřešili,
8
naděje Isráélova, vysvobozující v čas úzkosti; nač bys měl být jako cizinec v zemi, a no, jako pocestný, jenž se uchyluje k přenocování?
9
Nač bys měl být jako někdo zakřiknutý, jako hrdina, jenž nemůže vysvobodit? Vždyť ty jsi v našem středu, Hospodine, a nad námi se děje do volávání tvého jména, kéž nás nezanecháváš!
10
Takto řekl Hospodin o tomto lidu: Tak si zamilovali potulování, nešetřili svých nohou, že je Hospodin blahovolně nepřijme; nyní si bude připomínat jejich nepravosti a navštěvovat jejich hříchy.
11
A Hospodin ke mně řekl: Nechť se za tento lid nemodlíš k dobru,
12
když se budou postit, nebudu obracet sluch k jejich křiku, a když budou vznášet vzestupnou oběť a oběť dar u, nebudu je blahovolně přijímat, nýbrž se já chystám mečem a hladem a morem s nimi skoncovat.
13
I pravil jsem: Ach, Pane, Hospodine, hle, proroci jim praví: Nebudete zakoušet meče, aniž budete mít hlad, nýbrž vám chci v tomto místě dát pravdivý pokoj.
14
A Hospodin ke mně řekl: Ti proroci v mém jménu prorokují lež, neposlal jsem je, aniž jsem jim rozkázal, aniž jsem k nim promluvil; lživé vidění a věštbu a nicotu a podvod svého srdce si vám oni dovolují prorokovat.
15
Proto Hospodin takto řekl o těch prorocích, kteří prorokují v mém jménu, a já jsem je neposlal, a le oni říkají: Meč a ni hlad v této zemi nebude: Mečem a hladem onino proroci budou muset skonat,
16
a lid, ti, jimž oni prorokují, budou od meče a hladu poházeni po ulicích Jerúsaléma a nebudou mít pohřbívajícího je, jejich ženy a ni jejich syny a ni jejich dcery, neboť na ně budu vylévat jejich zlo.
17
I řekneš k nim toto slovo: Nechť se mé oči nocí i za dne rozplývají slzami a neustávají, neboť panenská dcera mého lidu je zdrcena velikým zdrcením, velmi bolestným zbitím.
18
Vyjdu-li do pole, pak, hle - zabití mečem; pakli vstoupím do města, pak, hle - neduhy z hladu; ano, i prorok i kněz odcestovali do země, již neznají.
19
Zda jsi Júdu zcela zamítl? Pociťuje-li tvá duše ošklivost proti Cijjónu? Proč nás biješ, takže pro nás není vyhojení? Doufat v pokoj? A le nic dobrého! V čas uzdravení? A le hle, hrůza!
20
U zná vá me, Hospodine, svou zlovůli, nepravost našich otců, že jsme vůči tobě hřešili,
21
kéž neopovrhuješ, vzhledem k svému jménu, kéž neznevažuješ trůn své slávy, pamatuj, kéž nerušíš svou smlouvu s námi!
22
Zda jsou mezi nicotnostmi národů působcové lijavce? A mohou-li nebesa dávat pršky? Zda ty ne jsi ON, Hospodin, náš Bůh? I chceme doufat v tebe, neboť všechny tyto věci činíš ty.
← Chapter 13
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 51
Chapter 52
Chapter 15 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52