bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Jeremiah 6
Jeremiah 6
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 51
Chapter 52
Chapter 7 →
1
Vyhledejte útočiště, děti Benjámínovy, zprostřed Jerúsaléma, a v Tekói zatrubte na troubu a nad Béth-hakkeremem pozvedněte korouhev, neboť od severu se snáší pohroma, a no, veliká zkáza,
2
zahubím půvabnou a zhýčkanou, dceru Cijjóna.
3
Budou k ní přicházet pastýři a jejich stáda, vůkol proti ní postaví své stany; budou spásat každý svou stranu;
4
posvěťte proti ní válku, povstaňte, a ť můžeme o polednách vystoupit! Běda nám, že se den obrátil, že se protahují stíny večera -
5
povstaňte, a ť můžeme vystoupit v noci a zpustošit její paláce!
6
Vždyť Hospodin zástupů řekl takto: Povytínejte její stromoví a navršte proti Jerúsalému násep; to je město, jež bude vydáno k navštívení; ono všechno - jen útisk je uvnitř něho;
7
jako vypouští studna své vody, tak vypouští své zlo, je v něm slyšet o násilí a plenění; před mou tváří je ustavičně bída a rány.
8
Dej se poučit, Jerúsaléme, aby se od tebe má duše nemusela odloučit, abych tě nemusel učinit spouští, zemí neobývanou.
9
Takto řekl Hospodin zástupů: Jako vinnou révu budou důkladně paběrkovat zbytek Isráéle; přilož opět jako vinař svou ruku na větévky!
10
Ke komu mám mluvit a svědčit, a by slyšeli? Hle, jejich ucho je neobřezané, takže nemohou naslouchat; hle, slovo Hospodinovo je jim k potupě, nelibují si v něm.
11
I jsem pln popuzení Hospodinova, stalo se mi obtížným snášet je - vylít na batole v ulici a na sejití jinochů spolu! Ano, i muž s ženou musejí být polapeni, stařec s tím, jenž naplnil dni,
12
a jejich domy přejdou k jiným, pole a ženy spolu, neboť budu na obyvatele té to země napřahovat svou ruku - prohlášeno Hospodinem.
13
Vždyť od nejmenšího z nich a ž po největšího z nich, každý je zplna oddán nespravedlivému zisku, a od proroka a ž po kněze, každý se dopouští klamu,
14
a úraz mého lidu se jali hojit lehkovážně s výrokem: Je dobře, je dobře; a le není dobře.
15
Pocítili ostudu, že se dopouštějí ošklivosti? Ani trochu ostudy necítí, ani zahanbení neznají; proto budou padat mezi padajícími, v čas, kdy je navštívím, budou klopýtat, řekl Hospodin.
16
Takto řekl Hospodin: Postavte se na cesty a vizte, a vyptejte se na dávné pěšiny, kde je toto: Cesta, jež je dobrá, a ť po ní jdete, a najděte klid pro své duše! A le řekli: Nepůjdeme.
17
Ustanovil jsem tedy nad vámi dozorce: Naslouchejte zvuku trouby! A le řekli: Nebudeme naslouchat.
18
Proto slyšte, národy, a věz, shromáždění, co je mezi nimi;
19
slyš, země: Hle, já se chystám přivést na tento lid pohromu, ovoce jejich myšlenek, neboť neupínají sluch na má slova, a můj zákon - b a, postavili se proti němu zamítavě.
20
K čemu je mi toto - z Ševy přichází kadidlo a z daleké země libovonná třtina, vaše vzestupné oběti ne jsou k blahovolnému přijetí, aniž jsou mi vaše ostatní oběti příjemné;
21
proto řekl Hospodin takto: Hle, já, - chystám se klást před tento lid překážky, a by o ně klopýtali, otcové a synové spolu, soused i jeho přítel budou muset zahynout.
22
Takto řekl Hospodin: Hle, ze země severu přichází lid, od nejzazších končin země se pozvedá veliký národ;
23
chápou se luku a oštěpu, je on krutý, aniž se slitovávají; jejich hlas řve jako moře, i jedou na koních, seřazen i jako muž stvo do boje proti tobě, dcero Cijjónu!
24
Uslyšeli jsme zvěst o tom, naše ruce ochably, zachvátila nás úzkost, svíjení jako rodičku;
25
nechť nevycházíte do pole, aniž chodíte po cestě, neboť - meč nepřítele, strach ze všech stran!
26
Dcero mého lidu, opásej se pytlovinou a válej se v popele, zaveď si smutek jako pro jedináčka, nářek veliké hořkosti, neboť na nás náhle přichází ničitel!
27
Učinil jsem tě ve svém lidu zkoumatelem, pevností, a by s poznával a zkoumal jejich cestu;
28
oni všichni jsou nej odvrácen ějš í z odporujících, chodí jako utrhač i, mosaz a železo, jsou zkázonosní, oni všichni.
29
Měch shořel, olovo z ohně vymizelo, nadarmo se tavením tavil o, neboť zlí nebyli odstraněni;
30
dají jim název zamítnutého stříbra, neboť se Hospodin proti nim zamítavě postavil.
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 51
Chapter 52
Chapter 7 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52