bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
/
Job 14
Job 14
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
← Chapter 13
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 15 →
1
Člověk narozený z ženy je ukrácen na životě a nasycen nepokojem.
2
Jako květ vzchází a uvadá, prchá jako stín a trvání nemá.
3
Ano, na takového otvíráš své oči a chceš mě přivést na soud se sebou.
4
Kdo učiní z nečistého čisté? Nikdo.
5
Jestliže jsou určeny jeho dny, počet jeho měsíců je u tebe; jeho hranice jsi ustanovil a nepřekročí je.
6
Odhlédni od něj, ať si odpočine, dokud si neoblíbí svůj den jako najatý dělník.
7
Vždyť pro strom je naděje: Jestliže bude vyťat, zase obrazí, jeho ratolest nepřestane růst.
8
I kdyby jeho kořen v zemi zestárl a jeho pařez odumřel v hlíně,
9
jen ucítí vodu, vypučí a vydá ratolesti jako mladý štěp.
10
Avšak muž zemře a bezvládně leží; člověk vydechl naposled a kde je mu konec?
11
Vody z jezera zmizely, řeka se vsákne a vyschne.
12
Tak i muž ulehl a nevstane až do zániku nebes. Neprocitnou a neprobudí se ze svého spánku.
13
Kéž se stane, že mě schováš v podsvětí, skryješ mě, než se odvrátí tvůj hněv; určíš pro mě lhůtu a pak se na mě rozpomeneš.
14
Zemře-li muž, ožije snad opět? Všechny dny své povinné služby budu očekávat, dokud nepřijde mé vystřídání.
15
Zavoláš a já ti odpovím, až budeš dychtit po díle svých rukou.
16
Nyní tedy spočítáš mé kroky; nedbej na můj hřích.
17
Mé přestoupení je zapečetěno do váčku, mou zvrácenost jsi zastřel.
18
Avšak padající hora zvětrá a skála se pohne ze svého místa.
19
Voda omlela kameny, její proudy odplaví prach země. Tak i naději člověka jsi zahubil.
20
Navždy ho přemáháš, až odchází; měníš jeho tvář a posíláš jej pryč.
21
Jeho synové budou vážení, ale nedozví se to; budou bezvýznamní, ale nebude jim to známo.
22
Jen nad sebou cítí bolest jeho tělo a jeho duše nad ním truchlí.
← Chapter 13
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 15 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42