bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
/
Job 41
Job 41
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
← Chapter 40
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 42 →
1
Hle, číhat na něho by bylo ošidné. Cožpak se člověk nezhroutí již při pohledu na něj?
2
Nikdo není tak smělý, že by jej probudil. Kdo by se potom chtěl postavit proti mně?
3
Kdo mě v něčem předstihl, abych mu to musel odplatit? Cokoli se objeví pod celými nebesy, patří to mně.
4
Nebudu mlčet o jeho údech, popisu jeho zdatnosti a o půvabu stavby jeho těla.
5
Kdo odhalí jeho svrchní oděv? Kdo může proniknout jeho dvojitým chrupem?
6
Kdo kdy mohl otevřít jeho tlamu? Kolem jeho zubů číhá hrůza.
7
Jeho pýchou jsou řady štítů sevřených těsnou pečetí.
8
Tisknou se jeden ke druhému, ani vítr mezi ně nepronikne.
9
Jsou spjaty jeden s druhým, jsou sevřeny a neoddělí se.
10
Jeho supění zažehne světlo, jeho oči jsou jako víčka jitřenky.
11
Z tlamy mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry.
12
Z nozder mu vychází kouř jako z roztopeného kotlíku s rákosem.
13
Jeho dýchání rozpaluje uhlíky, z tlamy mu vychází plamen.
14
V jeho šíji přebývá síla, před ním předchází zoufalství.
15
Laloky jeho těla přilnuly k sobě, nepohne se, co je na něm slito.
16
Jeho srdce je slité jako kámen, slité jako spodní mlýnský kámen.
17
Z jeho vznešenosti dostávají hrdinové strach, hrůzou jsou celí bez sebe.
18
Meč, který jej zasáhne, neobstojí, ani kopí, střela či šíp.
19
Železo považuje za slámu, bronz za ztrouchnivělé dřevo.
20
Šíp z luku jej nezažene, kameny z praku se před ním změnily v plevu.
21
Kyj považuje za plevu, vysmívá se mávání srpáčem.
22
Zespodu má ostré hrany, valí se blátem jako smyk.
23
Hlubinu přivádí do varu jako hrnec, moře pokládá za kelímek na mast.
24
Zanechá za sebou světélkující dráhu, člověk si až myslí, že hlubina má šediny.
25
Není mu podobného na prachu země, takového, který je zbaven všeho děsu.
26
Na každého vyvýšeného dohlédne, je králem nad všemi potomky šelmy.
← Chapter 40
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 42 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42