Amos 2

Czech SNC

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →

1Hospodin říká: "Obyvatelé Moábu páchají jeden zločin za druhým, a proto je už před mým trestem nic nezachrání. Protože spálili na popel ostatky edómského krále,

2sešlu na ně oheň a připravím tak jim i jejich městu Kerijótu stejný osud. Za ohlušujícího zvuku polnice a v divoké vřavě válečného ryku Moáb a jeho obyvatele zahubím.

3Zničím rovněž jejich krále i se všemi jeho veliteli a vůdci."

4Hospodin říká: "Pro své opakované nepravosti a nenapravitelně zlé jednání se mému trestu nevyhnou ani Judejci. Opovrhli mým zákonem a odmítli se jím řídit. Namísto toho se opět nechali svést nepravdivými pomluvami na mou adresu a uctívali falešné bohy, kterým se klaněli už jejich otcové.

5Zahladím proto ohněm i Judejce a celý jejich slavný opevněný Jeruzalém."

6Hospodin říká: "Izraelité ustavičně páchají všemožné ničemnosti a neustále se ode mne odvracejí. Já však jejich jednání nenechám jen tak bez povšimnutí, ale po zásluze je za jejich činy potrestám. Vždyť obchodují s chudými příslušníky svého vlastního národa jako se zbožím a bezostyšně je za stříbro prodávají do otroctví. Bezbranné žebráky dokonce vyměňují za pár obyčejných sandálů.

7Nelítostně zneužívají bezmocnosti chudáků a zašlapávají veškerou jejich lidskou důstojnost do prachu země. Všem utlačovaným navíc odpírají jakékoliv nároky a práva, která jim náleží. Otec i jeho vlastní syn klidně spí se stejnou prodejnou ženou a svou neřestí znesvěcují moje svaté jméno.

8Přestože jsem jim to důrazně zakázal, přivlastňují si oděvy, které si vzali od svých dlužníků do zástavy, a ještě se na nich troufale rozvalují při svých nadutých náboženských rituálech. Přímo v mém chrámu se navíc ještě opíjejí zabaveným vínem.

9Ach, Izraelci! Copak jsem to nebyl já, kdo vás zbavil Emorejců. Vyhnal jsem je před vámi, přestože byli urostlí jako cedry a silní jako duby. Zničil jsem je všechny od koruny až ke kořenům.

10To já jsem vás přece vyvedl z otroctví Egypta. Čtyřicet let jsem s vámi strávil na poušti a potom jsem vám pomohl obsadit emorejskou zemi.

11Po celou dobu jsem vám zjevoval čistou pravdu a svou vůli prostřednictvím proroků povolaných z vašich potomků. Některé z vašich synů jsem slibem čistoty a neposkvrněnosti odděloval pro nazírskou službu. Copak vám snad, Izraelci, neříkám i nyní pravdu? Vždyť jsem to opět já, Hospodin.

12Vy jste však nazíry nutili pít víno a porušovat tak jejich slib. Mým prorokům jste záměrně zavírali ústa a přikazovali jim, aby o tom, co dostali ode mne, mlčeli.

13Avšak proto vás nyní donutím sténat jako vůz příliš naložený obilím.

14Ani ti nejrychlejší z vás přede mnou neutečou. I ti nejsilnější hrdinové budou v tu chvíli úplně bezmocní a žádnému z udatných bojovníků se nepodaří ubránit.

15Žádný z vašich skvělých střelců neobstojí a nikdo nebude dosti rychlý na to, aby přede mnou uprchl. Nezachráníte se ani útěkem na nejrychlejších koních.

16Jakmile přijde den Hospodinova soudu, i ti nejodvážnější a nejsilnější z vojáků odhodí strachem všechny své zbraně a štíty a dají se na zběsilý útěk, aby si zachránili alespoň holý život."

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →