Amos 8

Czech SNC

← Chapter 7 Jump to: Chapter 9 →

11-2 V dalším vidění mi Panovník Hospodin ukázal koš zralého ovoce a zeptal se mne: "Ámosi, co vidíš?" "Koš zralého ovoce," odvětil jsem. Nato mi Hospodin řekl: "Stejně jako toto ovoce, je i můj izraelský lid zralý pro odměnu. Dám jim to, co si skutečně zaslouží a nebudu jim už nadále promíjet a neustále odkládat svůj rozsudek.

3V den, kdy své rozhodnutí uskutečním," pokračoval Hospodin, "se chrámové zpěvy mého lidu změní v zoufalý nářek a ohlušující kvílení. Hromady jejich mrtvých těl potom pokryjí všechny ulice i volná prostranství a nad městem se rozestře hrobové ticho.

4Proto mě nyní všichni vy, kteří zašlapáváte a vykořisťujete chudáky a bezmocné, dobře poslouchejte.

5Kdykoliv přijde některý z pravidelných náboženských svátků nebo sobota, den Hospodinova odpočinku, vaším jediným zájmem je, aby už co nejdříve skončil a vy jste opět mohli začít se svými nekalými obchody. Záměrně zkracujete stanovenou míru, vážíte na falešných vahách a zvyšujete ceny až do krajnosti.

6Podílíte se na obchodech s otroky a bezbranné ubožáky, kteří pro vás nemají ani cenu stříbra, klidně prodáváte i za pár obyčejných sandálů. Prodáváte obilí i s plevami a podvádíte na každém kroku.

7Já Hospodin však přísahám, že pro vaši pýchu na žádný z vašich hanebných skutků nezapomínám.

8Způsobím, že celá země se bude třást a všichni její obyvatelé budou truchlit. Země se bude vzpínat a hučet jako egyptský Nil při záplavách a stejně jako jeho vody pak i ona bezmocně klesne a ustoupí.

9V den, kdy nad vámi vynesu svůj rozsudek," říká Hospodin, "nechám slunce zapadnout v pravé poledne a namísto jasného denního světla zahalím celou zemi neproniknutelnou tmou.

10Vaše rozpustilá a okázalá shromáždění a slavnosti změním v čas truchlení a nářků a všechny vaše veselé písně proměním v žalozpěvy. Všechny vás donutím nosit smuteční žíněný oděv a oholit si na znamení žalu vlasy na hlavě. Po celou dobu budete truchlit, jako kdyby vám zemřel jediný syn a každá z vašich posledních chvil bude hořká jako pelyněk.

11Přichází čas," praví Panovník Hospodin, "kdy obyvatelé země pocítí krutý hlad a trýznivou žízeň, kterou na ně pošlu. Nebude to však hlad po jídle ani žízeň po nápoji, ale hlad a žízeň po slyšení Hospodinova slova.

12Budou marně bloudit od moře k moři a zbytečně putovat do všech světových stran. Kamkoliv se budou štvát a pátrat po Hospodinově slovu, nenaleznou je.

13Dokonce i překrásné mladé panny a statní a zdraví mládenci toho dne podlehnou žízni a zahynou.

14Také všichni, kdo uctívají falešné bohy Samaří, Danu a Beer-šeby a přísahají při nich, padnou a již nikdy nevstanou."

← Chapter 7 Jump to: Chapter 9 →